Otvírání hrobů v Iráku: Ostatky tisíců lidí stále chybí

Bagdád - Za hliněným náspem ve čtvrti As-Sadah se skrývá bagdádská skládka a pod hromadami navezeného odpadu zřejmě těla lidí zavražděných za násilností v letech 2006 a 2007. Jde o jeden z dosud neotevřených hromadných hrobů a zároveň svědectví nejtemnějších dní iráckého konfliktu. Tisíce lidí, kteří v jeho průběhu zemřeli, jsou stále nezvěstní. Poslední američtí vojáci z Iráku odejdou koncem tohoto roku.

V letech 2006 a 2007 padly v konfliktu většinových šíitů s menšinovými sunnity desítky tisíc lidí. Těla 9 tisíc z nich nebyla nikdy nelezena. Odpovědi na otázky příbuzných mohou přinést masové hroby. Ministerstvo pro ochranu lidských práv ví o 41 z nich. Nacházejí se buď v Bagdádu nebo v jeho okolí. Pod vrstvou jen několika centimetrů zeminy mohou ukrývat stovky těl. „Lidé si myslí, že jde o stovky nebo tisíce ostatků, ale to se nedá říct. Policie mnoho obětí odvezla, ale bude jich tam i tak mnoho,“ říká s pohledem na As-Sadah bývalý člen šíitských milicí Muhammad.

Mohlo by jít o největší nedotčený hrob v Bagdádu

Podle záznamů skončily v masových hrobech tisíce lidí, které nikdo nedokázal identifikovat a o jejichž uložení existují pouze záznamy z márnic. Hrob As-Sadah podle vlády asi není největší z těch, které byly po roce 2003 používány, ale je možná největší z těch, jež zůstaly dosud v Bagdádu nedotčeny a které zřídily šíitské milice.

„Násyp se táhne 25 kilometrů podél velkých šíitských částí města,“ tvrdí Muhammad. Používaly ho bez výjimky všechny milice a podle svědků žijících v blízkosti tam milicionáři oběti přiváželi k „vyšetřování“ z celého Bagdádu. Pak je odváděli na As-Sadah a tam zabíjeli kulkou do hlavy.

As-Sadah patří k šíitské chudinské čtvrti Sadr. Tato rozsáhlá část města na východním břehu Tigridu byla baštou stoupenců radikálního duchovního Muktady Sadra a jeho milicí, zvaných Mahdího armáda. Američané ji v roce 2006 řadily k nejnebezpečnější skupině. Její členové bojovali proti americkým vojákům, dokud Sadr jejich aktivity neukončil a nepřipojil se k politickému procesu. 

Mluvčí ministerstva pro lidská práva Kámil Amín: 

„Největší škody, které terorismus v irácké společnosti napáchal, bylo její rozpolcení. Vše, co objasní osud obětí, přispěje ke zhojení ran pozůstalých.“


Na místě se zřejmě nenacházejí jen ostatky sunnitů

Většina Iráčanů si myslí, že ti pohřbení v As-Sadah jsou sunnité, ale bývalí milicionáři tak přesvědčení nejsou. As-Sadah popisují jako místo zločinu. „Byli to sunnité, šíité i křesťané, vysocí členové al-Kádiy, informátoři šíitů, policisté, bývalí baasisté, tlumočníci, prostitutky a prostituti, homosexuálové, násilníci, překupníci drog i bojovníci Mahdího armády,“ řekl k obětem bývalý milicionář abú Zahrá.

Masové hroby se v Iráku otevírají od roku 2003. Jsou z nich vyzdvihovány ostatky obětí al-Káidy i režimu bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Posloužily k nim pole, školy, opuštěné domy, skládky odpadu, potoky i řeky.

Zemědělec Bisám si nedávno při zavlažování svého palmového háje na severním okraji Bákuby všiml nerovnosti v půdě. Z místa, v němž se voda vsakovala, vycházel zápach rozkladu. „Nebylo to normální, byl jsem zvědavý a začal jsem na tom místě kopat. V hloubce jen několika centimetrů jsem narazil na tělo. Vrátil jsem zem na místo a zavolal policii,“ vypráví Bisám. Policisté pak vykopali devět značně rozložených těl.