Íránský pád amerického letounu asi způsobila chyba pilota

Washington/Teherán – Za nedávným pádem amerického špionážního letadla v Íránu může stát chyba pilota, který letoun dálkově řídil, a mechanické závady. Bezpilotní špionážní letoun RQ-170 Sentinel se v Íránu zřítil začátkem prosince, tamní vláda, jež má s Washingtonem tradičně vyhrocené diplomatické styky, tvrdila, že ho sestřelila. Jak dnes napsala agentura Reuters s odvoláním na dva americké vládní činitele, USA teheránské verzi o sestřelení nevěří.

Zatím není přesně jasné, co se s letounem vlastně stalo. Začíná ale vycházet najevo, že operátoři stroje mohli s letounem havarovat a zcela ho zničit, pokud by zasáhli ve chvíli, kdy byl ještě ve větší výšce. Pak by se nedostal do íránských rukou. Namísto toho se ocelový bezpilotní letoun vyrobený firmou Lockheed Martin rozlomil na několik velkých kusů, což Iránu umožnilo ho znovu sestavit a možná z něj i zjistit jistá jeho technologická tajemství, o něž se mohl podělit s Čínou, Ruskem a dalšími soupeři USA.

Jakmile letoun klesl do nižší výšky, znemožnil jeho aerodynamický design zřícení, které by ho úplně zničilo, dodal člověk seznámený s designem a operačními schopnostmi stroje. Chyba pilota zatím nebyla potvrzena, ale patří mezi jednu z příčin, které se prošetřují.

Špionážní let íránské představitele popudil

Celý incident podstatně zvýšil napětí mezi Teheránem a Washingtonem; 4. prosince Írán oznámil, že poslal k zemi špionážní letoun ve východní části země v blízkosti hranic s Afghánistánem. V televizi poté odvysílal záběry prakticky neporušeného letadla a uvedl, že je blízko rozluštění jeho technologických tajemství.

Vztahy mezi USA a Íránem zostřují obvinění Washingtonu, že se Írán snaží vyvinout jaderné zbraně, což Teherán popírá. Přítomnost špionážního letounu nad jeho územím Írán značně popudila a islámský stát varoval, že bude americké letouny nadále sestřelovat či zabavovat. Americký prezident Barack Obama Írán požádal o vrácení letounu, což ale íránští oficiální činitelé odmítli.

Podle odborníků budou pro Íránce nejcennější palubní přístroje, radar, elektrooptické senzory a další výzvědná zařízení. K sériové výrobě jim to ale stačit nebude, protože k té je třeba počítačů o vysokém výkonu, složitých algoritmů nebo moderního softwaru.