Po smrti Kim Čong-ila vyzkoušela KLDR rakety

Pchjongjang/Washington – Po smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila dnes podle jihokorejských médií provedla KLDR u pobřeží zkoušku raket krátkého doletu. Kim Čong-il zemřel v sobotu na infarkt. Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy se teď obávají dalšího vývoje v zemi. Zprávy uvádějí, že jihokorejská armáda je ve stavu pohotovosti. U hranic nicméně nejsou žádné náznaky vojenské aktivity. Bílý dům oznámil, že je v kontaktu se svými spojenci Jižní Koreou a Japonskem.

Jihokorejská agentura Jonhap dnes s odvoláním na nejmenované vládní činitele oznámila, že KLDR uskutečnila nad mořem u východního pobřeží test raket krátkého doletu.

Vvoj v KLDR po smrti dosavadního vůdce sledují s napětím Spojené státy. Jsou teď proto v pohotovosti pro všechny možnosti, které mohou po smrti Kim Čong-ila nastat, včetně té, že jmenovaný nástupce KLDR se pokusí upevnit moc provedením raketového nebo jaderného testu či vojenským útokem omezeného rozsahu. Bílý dům vydal prohlášení, v němž zopakoval svůj závazek vůči stabilitě Korejského poloostrova a svobodě a bezpečnosti všech svých spojenců.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney:

„Podrobně sledujeme informace o smrti Kim Čong-ila. Prezident (Barack Obama) byl informován a jsme v přímém spojení s našimi spojenci v Jižní Koreji a Japonsku. Nadále usilujeme o stabilitu na Korejském poloostrově a o svobodu a bezpečnost našich spojenců.“


Klíčovou otázkou bude zajištění severokorejských jaderných zařízení, ale jedna věc je podle expertů jasná - nikdo nečeká, že by zahraniční velmoci mohly v dohledné době začít novou stránku vztahů s Pchjongjangem. „Dohled a bezpečnost v pohraničních oblastech byly posíleny,“ oznámil mluvčí jihokorejského ministerstva obrany. „Bedlivě sledujeme jakékoli přesuny severokorejské armády. V Jižní Koreji jsou v pohotovosti všichni velitelé a Jižní Korea a USA posilují výměnu vojenských špionážích informací. Žádné pohyby severokorejské armády zatím nebyly zaznamenány.“

Japonský premiér Jošihiko Noda pověřil na zvláštním bezpečnostním zasedání ministry svého kabinetu, aby se připravili na jakékoli nepředvídané okolnosti. Mluvčí japonské vlády Osamu Fudžimura rovněž řekl, že Japonsko bude ve snaze získat další informace těsně spolupracovat se Spojenými státy, Jižní Koreou i Čínou. Ministři však podle něj zatím nedospěli k závěru, zda je nutné zvýšit pohotovost japonské armády. Může se tak podle něj stát na dalších jednáních kabinetu.

Jižní Korea už své ozbrojené síly do stavu „zvýšené pohotovosti“ uvedla, informovala tamní agentura Jonhap. Oba korejské státy se od války z let 1950-1953 právně stále nacházejí ve válečném stavu, protože dosud nepodepsaly mírovou dohodu.

Čína truchlí

Čína naopak vyjádřila hlubokou soustrast nad úmrtím severokorejského prezidenta Kim Čong-ila a označila ho za přítele a velkého vůdce. Jak informovala čínská státní televize, čínské vedení zároveň vyjádřilo důvěru v nové vedení země v čele s Kim Čong-unem. Peking zároveň vyjádřil přesvědčení, že KLDR zůstane jednotná a že obě země budou nadále spolupracovat. „Jsme přesvědčeni, že lid Severní Koreje přemění svůj žal v sílu a jednotu,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ma Čao-sü.

„Soudruh Kim Čong-il byl velkým vůdcem severokorejského lidu a blízkým přítelem čínského lidu. Důležitě přispěl k rozvoji socialsmu v Severní Koreji a k rozvoji přátelských sousedských a společných vztahů mezi Čínou a Severní Koreou,“ uvedlo čínské ministerstvo. Čína podle prohlášení ministerstva věří, že vůdcova smrt Severokorejce sjednotí a že budou pokračovat v budování socialismu. Před severokorejské velvyslanectví v Pekingu dnes několik lidí přineslo květy a vlajka na velvyslanectví byla spuštěna na půl žerdi.

Video Studio ČT24 o smrti Kim Čong-ila
video

Studio ČT24 o smrti Kim Čong-ila

Organizace Human Rights Watch (HRW) doufá, že Kimovo úmrtí pomůže zlepšit dodržování lidských práv v KLDR a omezí tamní represe. Porušování lidských práv v Severní Koreji kritizuje i rezoluce, kterou dnes schválilo Valné shromáždění OSN. Podle ochránců lidských práv je v KLDR na 200 000 politických vězňů.