Světový tisk se loučí s Havlem: Byl to hrdina, patriot svobody i buřič

Úmrtí Václava Havla dnes zaplnilo i titulky zahraničního tisku. Řada deníků zesnulému českému exprezidentovi věnuje prakticky celou úvodní stranu. Podle francouzského Le Figaro byl Václav Havel morálním svědomím celé postkomunistické Evropy. Za Havlem spadla opona, hlásají titulky belgických deníků. Osobnosti Václava Havla se věnují i přední americké listy, včetně The New York Times nebo The Washington Post.

Havlova fotografie zdobí titulní stránky všech hlavních německých listů. Český exprezident byl pro německý tisk hrdina, patriot svobody i buřič. Berliner Zeitung Havla označil za jednoho z hrdinů druhé poloviny 20. století.

Süddeutsche Zeitung nazývá Havla buřičem, který měl vůli pevnou jako ocel. Pro Hamburger Abendblatt byl zase spisovatelem sametové revoluce a staví Havla do kontrastu s jeho nástupcem, současným českým prezidentem Václavem Klausem: „Havel nebyl politickým funkcionářem, ale umělcem, který se stal politikem proti své vůli. Nebyl žádným technikem moci, ale liberálním intelektuálem. Nebyl žádným nacionalistou, ale přesvědčeným Evropanem. A byl to úžasný člověk, který dokázal podat ruku i svému dřívějšímu nepříteli.“

Světové deníky o Václavu Havlovi

Vedomosti (Rusko): „Budeme si Václava Havla připomínat jako člověka, který v sobě spojil nespojitelné. Takoví lidé se dostávají k moci jen v době změn, kdy tradiční kádrové výtahy nefungují.“

The Financial Times (VB): „Zůstal tím, čím vždy byl: disidentem.“

Pravda (Slovensko): „Hovořilo se o něm jako o idealistovi, jenž vkročil do vysoké politiky, která má příchuť intrik a přetvářky. Havlův příběh na výsluní popřel tvrzení, že kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.“

Berliner Zeitung (Německo): „Je hrdina, protože nečekal, že to vyjde, ale přesto bojoval. Je hrdina, protože ani v té nejhorší vřavě neztratil smysl pro humor. Je hrdina, protože se nebál před svými nepřáteli ani - což je možná důležitější - před svými přáteli.“

The Washington Post (USA): „Jeho slova a činy nacházely odezvu daleko za hranicemi bývalého Československa a byl široce uznáván za svůj boj za demokracii a lidskou důstojnost.“


„Tolikrát unikl smrti, že Češi tomu jen těžko věří,“ píše z Prahy zpravodajka listu La Libre Belgique Christine Dupréové, jejíž list kromě titulní strany Havlovi věnuje dvoustránku uvnitř deníku. La Libre Belgique si kromě připomenutí Havlových osudů všímá i množství reakcí, které po jeho úmrtí zazněly od řady světových lídrů a osobnosti. Čtenáři si rovněž mohou přečíst výňatky z Havlova projevu, který o smrti a naději pronesl v roce 1995 v japonské Hirošimě.

Podle listu Le Soir zemřela ikona sametové revoluce, která Česku přinesla svobodu a demokracii. „Na shledanou, umělče! Havel odchází. Svobodný,“ hlásá další z článků, které zesnulému exprezidentovi Le Soir společně s řadou fotografií věnuje.

Tento svobodný, poctivý a neúplatný muž se stal ikonou československé opozice a poté v čele sametové revoluce přispěl k úspěšné změně režimu. Havel byl celý život věrný svým ideálům, zdůraznil francouzský Le Figaro. Deník Le Monde vyjádřil přesvědčení, že Havel zůstal ve své mysli do poslední chvíle disidentem. Pohublý a oslabený nemocí našel v posledních dnech sílu se zvednout, aby se setkal s dalajlamou a podepsal petici vyzývající ruskou opozici ke sjednocení proti manipulacím režimu Vladimira Putina.

 

„Český exprezident byl člověkem-symbolem, který zajistil své zemi nejméně bolestivý přechod od komunismu k demokracii ve východní Evropě,“ napsal ruský list Kommersant. Havel podle deníku patřil k politikům těšících se ve 20. století největší autoritě. Ruské deníky připomínají i Havlův vliv na zrušení ceny Quadriga pro ruského premiéra Vladimira Putina. Vedomosti také ocenily, že na Havlovu adresu nikdy nezaznělo podezření z korupce. Solženicynova výzva „nežít ve lži“ byla Havlovi blízká: „Často se zdál naivní svým hlásáním mravnosti v politice, ale cožpak jeho slova nejsou dnes aktuální?“

„Symbol sametové revoluce a zásadních politických změn v Evropě, muž plný inspirací, muž velkého srdce a myšlenek, které měnily osudy jiných. Smrt Václava Havla zdrtila nejen Čechy a Slováky, ale doslova celý svět,“ napsal slovenský list Pravda. „Ačkoliv reakce na Havlovu smrt zdůrazňují, že patřil k nejvýznamnějším Evropanům, nejslavnější pocty se nedočkal. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za mír, ale mezi laureáty se nezařadil,“ připomněla Pravda.

Ruské servery se pozastavují nad mlčením Kremlu

Ruské servery se zároveň pozastavují nad mlčením Kremlu, který dnes kondoloval k smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila. „Vůdcové mnoha zemí vyjádřili svou soustrast, ale ruský premiér Vladimir Putin a prezident Dmitrij Medvěděv nijak nezareagovali na Havlovu smrt,“ napsal dnes petrohradský server Neva 24. „Ruští politici ignorovali smrt vůdce sametové revoluce,“ zdůraznil i server Dělovoj Petěrburg.

Václav Havel (1936-2011)
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Příběh vězněného a plachého intelektuála, který se stal prezidentem se sloganem „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“, esej Moc bezmocných a opakování, že nikdy netoužil po moci, z něj podle listu Sme udělaly hvězdu. „O setkání s ním stáli světoví státníci, intelektuální špičky, celebrity. Československo a 'Velvet Revolution' se staly pojmem zejména díky němu,“ uvedl deník. „A k tomu, co se vlastně stalo 18. prosince 2011, jen jedna malá poznámka. Idealisté neumírají. Oni jen odcházejí,“ uzavřel list Hospodárské noviny.

The Wall Street Journal: Havel byl celebritou téměř na úrovni Mandely

Osobnosti Václava Havla se věnují i přední americké listy, včetně The New York Times, The Washington Post, Chicago Tribune nebo Los Angeles Times. O Havlovi píší jako o skromném a slušném muži, idealistovi, významném mysliteli nebo o symbolu svobody. Západ podle The New York Times považoval Havla za jednoho z nejvýznamnějších politických myslitelů ve střední Evropě.

Ve zvláštním článku se The New York Times, který připomíná i symbol srdce, který Havel často připojoval ke svému podpisu, věnuje také jeho dramatické tvorbě. K posouzení dopadu Havlových her si deník vypůjčuje slova Miloše Formana o tom, že se jim podařilo vystihnout pokrytectví a nabubřelost komunistického režimu, a tak překročit divadelní svět a stát se symbolem svobodného myšlení.

The Wall Street Journal v redakčním komentáři míní, že bývalý prezident by si právem zasloužil Nobelovu cenu za mír nebo literaturu. Připomíná Havlovo dlouholeté věznění i to, že se po pádu komunismu stal státníkem a celebritou téměř na úrovni Nelsona Mandely: „Když v neděli ve věku 75 let zemřel, věděl, že jeho odkaz po celém světě žije u lidí toužících po svobodě. Například u vězněných signatářů čínské Charty 08, kteří se jím přímo inspirovali. Den jejich svobody se blíží.“