V KLDR pohřbívají Kim Čong-ila, truchlí celá země

Pchjongjang – V Severní Koreji pohřbívají svého vůdce Kim Čong-ila. Oficiální smuteční ceremonie budou probíhat dva dny, ta dnešní část již podle státní televize skončila. Severokorejská média o podrobnostech dnešního obřadu neinformovala, přímý přenos televize přenášela se čtyřhodinovým zpožděním. Účast ale i tak byla pro Severokorejce povinná. Rozkaz přijet zpátky do vlasti dostali i lidé pracující v zahraničí. Podle severokorejských novinářů nad smrtí vůdce truchlí i ptáci a země je již nyní v „láskyplné péči“ Kim Čong-una - nejmladšího syna zesnulého vůdce.

První část obřadu se dnes konala v pchjongjangském mauzoleu Kumsusan, kde byla rakev s tělem Kim Čong-ila několik dní vystavena. Pak vyrazil smuteční průvod do bílých ulic Pchjongjangu, kde vytrvale sněží. Sněhová vánice obřad zpozdila o několik hodin.

V čele průvodu a v blízkosti černého smutečního vozu vezoucího ostatky jeho otce kráčel Kim Čong-un v tmavém kabátě a s hlavou mírně skloněnou proti sněhu zvedal pravou ruku na pozdrav. Za ním se do průvodu zařadil jeho vlivný strýc Čang Song-tchek, švagr Kim Čong-ila a muž považovaný za šedou eminenci, který bude hrát významnou roli při pomoci Kim Čong-unovi chopit se moci. 

V ulicích Pchjongjangu se dále shromáždily desetitisíce truchlících lidí, mnohde vojáci se sklopenými hlavami a smeknutými čapkami. Mnozí až teatrálně a hystericky dávali najevo své emoce. Pohled na televizní obrazovku ovšem často vyvolával pochybnosti o spontánnosti jejich počínání. Zatímco ženy a muži v prvních řadách pravidelně propukali v pláč, kvíleli, zoufale lomili rukama či se chytali za srdce s výkřiky „otče, otče“, lidé v dalších řadách zachycených kamerou mnohdy zachovávali klid.

„Sníh padá bez přestání jako slzy. Nebe pláče, protože jsme ztratili našeho vůdce, který sám pocházel z nebes.“

„Když se stane národní tragédie, jak může nebe neplakat?“

„Lidé, hory, potůčky i nebe roní krvavé slzy, protože se musíme naposledy rozloučit.“


Zahraniční představitelé byli vyzváni, aby se v závěru dopoledne shromáždili na stadionu v metropoli, odkud mají být převezeni k mauzoleu a zapojit se do pohřebního průvodu. Armádní orchestr v televizi vyhrával revoluční písně.

V úterý podle státních médií úctu Kim Čong-ilovi znovu vyjádřili také přední korejští straničtí a armádní činitelé v čele se synem zesnulého vůdce Kim Čong-unem, kterého již nyní státní sdělovací prostředky označují za „velkého následníka“. Ten máry s tělem svého otce navštívil již popáté.

Video Události, komentáře k pohřbu Kim Čong-ila
video

Události, komentáře k pohřbu Kim Čong-ila

Během uplynulých 11 dní od oznámení smrti se před podobiznou zesnulého vůdce v mrazivém počasí klaněly a plakaly statisíce lidí. Další záběry lidí truchlících před rakví s ostatky Kim Čong-ila a vzdávajících poctu zesnulému severokorejskému vůdci zveřejnila KLDR i dnes před začátkem pohřbu. Záznam zachycuje vojáky v uniformách a Severokorejce v černých oděvech nebo tradičním oblečení, jak naříkají před rakví v mauzoleu Kumsusan. 

Pohřeb „velkého vůdce“ podle severokorejské propagandy provází několik zázraků, které dokazují, že i matka příroda truchlí nad smrtí Kim Čong-ila. O tom posledním referovalo radio Pyongyang. Holubici podobný bílý pták podle něj oprášil sníh ze sochy zesnulého „drahého vůdce“. Tento příběh podle rádia „zlomil srdce mnoha lidí“, kteří se o něm doslechli.

Od smrti Kim Čong-ila už se objevily například zprávy o sovách, které vlétly okny dovnitř a připojily se k truchlícím, či o jeřábovi - tradičním korejském symbolu dlouhověkosti - který usedl na větev u sochy Kim Ir-sena a sklopil hlavu v zármutku.


Kim Čong-il vládl jedné z nejizolovanějších zemí světa od roku 1994, kdy převzal vládu po svém otci Kim Ir-senovi. Podle státních médií zemřel 17. prosince ve věku 69 let. Zprávu o jeho smrti Pchjongjang zveřejnil až dva dny poté. Příčinou úmrtí byl podle něj silný infarkt v důsledku přepracování a velké psychické zátěže.

Pro občany KLDR je prý pohřeb povinný

Podle médií hranici mezi Čínou a Severní Koreou v posledních dnech přejelo množství kamionů s nákladem květin. Jihokorejské deníky uvádí, že květiny byly až do čínského města Tan-tung u hranice s KLDR přepraveny letecky ze Šanghaje a pak vozy přepraveny do KLDR. Dnes prý hranici přejelo 200 kamionů, v předchozích dnech celkem asi 120 nákladních vozů. Přímo v Tan-tungu jsou prý zásoby květin zcela vyčerpané.

Smuteční akce mají v Pchjongjangu pokračovat ve čtvrtek. Podle státní agentury KCNA bude jejich součástí smuteční obřad v poledne místního času, dělová salva nebo tři minuty ticha. Lokomotivy a lodě naopak uctí památku vůdce troubením a houkáním sirén.


Severní Korea také údajně zvláštním výnosem nařídila svým občanům pracujícím v zahraničí přijet do vlasti na vůdcův pohřeb. Informovala o tom jihokorejská média. Pchjongjang to prý nařídil ve zvláštním nařízení, které jako nejzazší lhůtu k návratu stanovilo úterní ráno. V neděli se prý na cestu do Pchjongjangu vydali také ruští balzamovači.

Smuteční ceremonie se mohli zúčastnit patrně jen diplomaté akreditovaní v Severní Koreji. Nejsou informace o tom, že by na pohřeb dorazily také nějaké delegace ze zahraničí. Vlajky OSN byly dnes staženy na znamení smutku na půl žerdi u budov této světové organizace v New Yorku a v Ženevě, což opět zkritizovali zejména obránci lidských práv. 

Pohřbu se snaží využít i severokorejská opozice. Její členové, kteří žijí v exilu, dnes z Jižní Koreje do vlasti poslali letáky s výzvami k povstání proti vládnoucí severokorejské dynastii. Balóny s 200 000 brožurami směrem nad KLDR vypustila asi padesátka uprchlíků během shromáždění ve městě Padžu nedaleko severokorejské hranice.

Okázalý pohřeb má být podle analytiků ukázkou vojenské síly a připomíná pohřeb Kim Čong-ilova otce, zakladatele KLDR Kim Ir-sena, který jako první z rodiny stanul u moci. Jeho vnuk Kim Čong-un je třetím členem rodiny, který se ocitá v čele země. Ta se může zdát silná, nicméně neprosperuje. KLDR, kterou podporuje sousední Čína, se chce zařadit mezi jaderné mocnosti a letos provedla dva jaderné testy. Podle OSN ale Severokorejci umírají o tři a půl roku dříve než v dobách Kim Ir-sena.