O Měsíci se díky NASA dozvíme zase něco víc

Miami - Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) navedl během Silvestra a Nového roku na oběžnou dráhu kolem Měsíce dvě sondy s označením Grail-A a Grail-B, které budou zkoumat jeho vnitřní strukturu. Výrazně rozšíří naše znalosti o Měsíci, ale také o evoluci naší planety. Sondy mají až tisíckrát zpřesnit gravitační mapu Měsíce a zase trochu poodhalit tajemství jeho odvrácené strany.

Na oběžné dráze kolem Měsíce budou obě téměř identické sondy dva měsíce dolaďovat své pozice a pak budou obíhat nad povrchem Měsíce ve výšce kolem55 kilometrů. Data začnou sbírat v březnu a mise má trvat nejméně do června.

I když Měsíc již zkoumala řada přístrojů a po jeho povrchu se procházeli i astronauti, sondy Grail-A a Grail-B jsou součástí první mise, jejímž hlavním cílem je měřit nestejné gravitační pole přirozeného satelitu Země. Sondy by mohly odpovědět i na otázku, zda Měsíc vznikl ze dvou těles nebo je výsledkem vesmírné srážky. 

Maria Zuberová, vědkyně Massachusettsský technologický institut (MIT):

„Po této misi budeme muset přepsat učebnice o vzniku Měsíce.“


Sondy odstartovaly z mysu Canaveral 10. září. Zatímco astronauti misí Apollo překonali 400 tisíc kilometrů za tři dny, sondy připomínající ledničku cestovaly tři a půl měsíce. Čeká je nelehký úkol:  Kolem Měsíce mají obíhat v přesném stokilometrovém rozestupu - manévr, jaký NASA zkouší poprvé. Sondy budou 82 dní měřit gravitační pole Měsíce. Jeho odchylky se projeví na rychlosti, a tak i odstupu obou sond. Přitažlivost kolísá při přeletu hor nebo kráterů, ale také vlivem vnitřní struktury Měsíce. Právě jeho útroby vědcům poslouží jako kronika sluneční soustavy.

Start sondy Grail
Start sondy Grail

Projekt přijde NASA na půl miliardy dolaru. Američané doufají, že i přes zhruba stovku dřívějších misí k Měsíci přinese tato akce důležitá vědecká zjištění. Vedle této roviny je tady ale také důležitá rovina politická. Spojené státy chtějí světu ukázat, že jsou stále na špici v dobývání vesmíru, a to i přes nedávný konec letů raketoplánů a rostoucí konkurenci, zejména ze strany Číny.