Strana Su Ťij se může zúčastnit voleb

Rangún – Vůdkyně barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij dnes oznámila, že vláda schválila účast její strany - Národní ligy pro demokracii (NLD) - v doplňovacích volbách do parlamentu. Informovala o tom agentura AP. Oznámení disidentky přišlo v den, kdy je v Barmě na historické oficiální návštěvě britský ministr zahraničí William Hague. Kromě jednání s barmským vedením má Hague v plánu i setkání se Su Ťij. Hague ještě před cestou prohlásil, že Barma musí dál pokračovat v reformách, které povedou k politické svobodě. Nositelka Nobelovy ceny míru zatím neřekla, zda do volebního klání půjde osobně.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij v rozhovoru s novináři uvedla, že o přijetí strany do voleb chystaných na 1. dubna bylo rozhodnuto dnes. Mluvčí NLD Ňjan Win agentuře řekl, že strana začne od pondělka přijímat nové členy. „Je to rok, ve kterém zjistíme, jaký pokrok se udělal směrem k opravdové demokratizaci,“ prohlásila Su Ťij.

William Hague na návštěvě v Barmě
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Apichart Weerawong

NLD zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990, ale vojenská vláda jí odmítla předat moc. Su Ťij strávila následující roky převážně v domácím vězení. Parlamentní volby v listopadu 2010, které vypsala vojenská junta jako součást slibu zavést v zemi demokracii, NLD bojkotovala. Důvodem byla součást volebního zákona, která nařizovala stranám vyřadit z kandidátek kohokoli, kdo byl vězněn. Toto ustanovení bylo namířeno proti Su Ťij. Bojkot voleb byl pro juntu automaticky důvodem ke zrušení strany.

V březnu nastoupila k moci v Barmě civilní vláda, která je sice ve skutečnosti stále ovládána silnou armádou, ale zahájila postupné demokratické reformy. Třiadvacátého prosince Su Ťij formálně znovu registrovala svou stranu pro jakékoli příští volby. „Je to největší příležitost k politické změně v této zemi za poslední půl století,“ konstatoval Thant Myint U, barmský historik.

Větší otevřenost symbolizuje i návštěva britského šéfa diplomacie. Jeho země Barmu kolonizovala a teď je jejím největším dárcem. Do Barmy přijel po víc než padesáti letech.

Na podzim Barma pustila z věznic na 230 politických vězňů, teď při oslavách nezávislosti asi jen 12. Podle Barmy žádní političní vězni neexistují, protože za mřížemi jsou jen zločinci. Na 600 novinářů, disidentů nebo mnichů přitom dál strádá v žalářích.