Po nebezpečných implantátech přicházejí i gely proti vráskám

Paříž – Po skandálu s prsními implantáty francouzské firmy PIP vzbuzují v různých zemích obavy i gely, které se vstřikují do obličeje k vyhlazení vrásek a podléhají také menší zdravotní kontrole než léky. Uvedla to dnes na svém serveru belgická rozhlasová stanice RTL. Paříž navrhuje více regulovat tuto oblast, a to i na evropské úrovni. Britská stanice Sky News dnes uvedla, že firma PIP dostávala stížnosti na své prsní implantáty již od konce 90. let, ale nebrala je vážně. Zakladatel PIP Jean-Claude Mas při policejním výslechu připustil, že kvůli zisku používal nehomologovaný silikon a že dostával stížnosti, ale výrobu nezastavil a raději vyplácel náhrady škod, napsala dnes francouzská média.

Stejně jako prsní implantáty jsou vstřikování gelů považována za lékařské úkony, ale použité látky nejsou zařazeny mezi přísně schvalované léky, protože jde o „želatinovou hmotu k vyhlazení vrásek bez farmakologického účinku“, vysvětlil Nicolas Thévenet z Francouzské asociace pro dohled nad léčivy (AFSSAPS). Ve Francii se provádí ročně kolem 600 tisíc podobných zákroků a používá se přitom kolem 110 různých gelů proti vráskám. Tyto gely jsou ve Francii odborně sledovány, ale ne tak, aby se zaručila jejich nezávadnost a zabránilo se možným i vážným vedlejším účinkům, upozornila AFSSAPS.
   
Britský deník The Times uvedl, že v Británii je povoleno používat k vyhlazení vrásek v obličeji 160 produktů, zatímco ve Spojených státech jen šest. List z toho vyvozuje, že v Británii jsou bezpečnostní normy v této oblasti málo přísné. Plastický chirurg a bývalý předseda francouzské společnosti plastické chirurgie SOFCEP Rami Selinger reagoval na nové obavy tvrzením, že vstřiky proti vráskám nepředstavují jiné riziko než zánětlivé reakce v podobě určité krátkodobé vyrážky či přechodné alergie. „Nyní používané produkty odpovídají maximální bezpečnosti s velmi přísnými normami,“ ujistil.

Stížnosti na implantáty se na PIP doslova valily

Vedení PIP obdrželo v roce 2006 dopis od svých pojišťoven, které firmu obviňovaly, že utajuje stížnosti na implantáty od chirurgů a klinik. Firma podle nich také porušila zákonnou povinnost, když o problémech s implantáty neinformovala pojišťovny či francouzské úřady. Dopis hovoří o zhruba 4 000 zatajených stížnostech od konce 90. let.

Šéf PIP loni v říjnu vypověděl, že použil úřady neschválený silikon vlastní výroby, který podle něj ale nepředstavoval žádné zdravotní riziko. Již v roce 1993, tedy léta před prodejem upravených implantátů, nařídil svým zaměstnancům, aby při kontrolách tajili pravdu před inspekční a certifikační společností pro střední Evropu TÜV se sídlem v Německu. Mas upřesnil, že implantáty obsahovaly 75 procent jeho gelu PIP a 25 procent původně používaného amerického gelu Nusil. „Věděl jsem, že tento smíšený gel není homologován, ale dělal jsem to úmyslně, protože gel PIP byl levnější a mnohem kvalitnější,“ vysvětlil podle deníku Le Monde policistům šéf již zaniklé společnosti.

Implantáty - ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Technický ředitel PIP Thierry Brinon vyšetřovatelům potvrdil, že důvodem podvodu byl zisk. Upřesnil, že cena gelu PIP byla pět eur za litr, zatímco u homologovaného gelu Nusil to bylo 35 eur. Při roční výrobě 100 tisíc implantátů se dosahovalo zisku kolem milionu eur. Část těchto peněz ale podle něj pohltily soudy kolem stížností v Británii a USA. Počet problémů a stížností se postupně zvyšoval, v roce 2009 se podle lékařů počet protrhnutí implantátů zvýšil o 30 až 40 procent, potvrdil finanční ředitel Claude Couty. „Mým úkolem bylo proplácet náhrady škod pacientkám. Pamatuji si, že za 12 měsíců v období 2009 až 2010 jsem zaplatil 60 tisíc až 70 tisíc eur asi 100 až 150 pacientkám,“ řekl Couty.

V řadě zemí světa byly zakázány prsní implantáty PIP poté, co ve Francii s nimi měla problémy asi tisícovka žen. Paříž zaplatí ženám výměnu implantátů, ale podle Sky News jen těm, které je dostaly ze zdravotních důvodů, ne z estetických pohnutek.

Británie nedoporučuje plošné odstraňování implantátů, Německo ano

Počet zemí, které doporučují ženám plošné odstranění prsních implantátů francouzské společnosti Poly Implant Prothese (PIP), roste. K Francii se dnes připojilo Česko a večer se stejně vyjádřil v Německu Spolkový úřad pro schvalování léčiv (BfArM). Naopak britská vláda dnes s odvoláním na skupinu expertů sdělila, že plošné odstraňování implantátů není nutné. Zároveň ale ubezpečila, že ty ženy, které si je nechaly voperovat v rámci státního zdravotnictví, si je mohou opět nechat na náklady státu odstranit. V Británii nosí rizikové implantáty kolem 42 000 žen, z toho jen 2000 až 3000 jako náhradu za odebranou tkáň následkem rakoviny prsu. Už 250 žen podalo v Británii stížnost proti nemocenským zařízením, které nebezpečné silikony použily.

Ve Venezuele skupina zhruba 400 žen zažalovala společnosti, které implantáty distribuovaly. Venezuelanky se chtějí soudně domoci proplacení výloh za plastické operace. Právnička zastupující žalující ženy uvedla, že proplacení má zahrnovat i výdaje na odstranění závadných implantátů.