Tito pracoval pro sovětskou tajnou policii, likvidoval trockisty

Lublaň - Nečekaný objev přineslo pátrání bělehradského publicisty Pera Simiče, který se už dvě dekády věnuje sepisování životních osudů jugoslávského komunistického vůdce Josipa Broze Tita v lublaňských archivech. Jak Simić napsal v chorvatském časopise Vojna povijest, až tři desítky let po Titově smrti se podařilo poodhalit tajemství jeho pobytu ve Španělsku během tamní občanské války - Tito prý pracoval pro sovětskou tajnou policii.

Sám exjugoslávský vůdce, který zemi vládl od druhé světové války až do své smrti v roce 1980, o svém působení na straně republikánských sil mlčel. Utajování šlo podle Simiče tak daleko, že při náhodných setkáních s někdejšími spolubojovníky z konfliktu na Pyrenejském poloostrově tvrdil, že je nezná. Nejnovější objev v pozůstalosti Titova životopisce Vladimira Dedijera, která je uložena ve Slovinském archivu v Lublani, ukazuje, že k mlčení měl dobrý důvod.

Ve Španělsku totiž Tito působil ve službách sovětské tajné policie NKVD, a to nikoli jako její řadový příslušník. Při svých opakovaných pobytech, na které jej oficiálně vysílala Kominterna (mezinárodní komunistická organizace založená v Moskvě v roce 1919 a fungující do roku 1943), šéf jugoslávských komunistů rozhodoval o životě a smrti svých soudruhů. Pátral mezi nimi po trockistech, tedy komunistech, kteří byli skutečnými či jen domnělými nepřáteli sovětského vůdce Josifa Stalina.

Mezi těmi, které měl Tito podle vzpomínek pamětníků na svědomí, byl Blagoje Parović, někdejší druhý muž Komunistické strany Jugoslávie, jenž zahynul v létě 1937 poblíž Madridu. Toho prý Tito nechal poslat do boje kvůli tomu, aby odčinil flirt s pracovnicí sovětské ambasády v Maďarsku. Simić naznačuje, že Parovičovu smrt přitom nemusely mít na svědomí kulky frankistických vojáků.

Tito se nakonec od Stalina distancoval

Po druhé světové válce, během níž se stal suverénním pánem Jugoslávie, se Josip Broz Tito ale rozešel se Stalinem ve zlém a na španělskou epizodu ve svém životě se rozhodl zapomenout. Začátkem 60. let například nechali v Jugoslávii v tichosti stáhnout z oběhu knihu o občanské válce ve Španělsku, v níž byla Titova fotografie z jednoho vojenského tábora.