Ruskou sondu možná odrovnal americký radar

Moskva – Selhání ruské meziplanetární sondy Fobos-Grunt, která se v neděli zřítila do Tichého oceánu, mohl zavinit americký radar na Marshallových ostrovech. Uvedl to dnes ruský list Kommersant. Vyšetřovací komise odmítla tuto hypotézu oficiálně komentovat. Neúspěšná mise k měsíci planety Mars Phobos stála ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos na pět miliard rublů (více než tři miliardy korun). Podrobnou zprávu o příčinách neúspěchu mise má Roskosmos podat do konce ledna.

„Zpočátku se posuzovala varianta, že selhaly palubní počítače, ale nakonec se ukázala neudržitelnou – pokyn k otevření slunečních baterií byl normálně splněn. Nyní odborníci posuzují variantu technické závady či zkratu v systému zásobování (energií). Kromě toho jsou i další verze, z nichž jedna je spjata s vnějším působením na stanici,“ citoval deník svůj nejmenovaný zdroj z kosmického průmyslu.

Konkrétně se sonda mohla po startu ocitnout pod vlivem amerického radaru z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu, který v dané chvíli sledoval dráhu jednoho z asteroidů. „Není vyloučeno, že se sonda náhodně ocitla v oblasti působnosti radaru a pod vlivem megawattového impulsu zkratovala elektronika. Poté už nebyla s to vydat pokyn ke spuštění motorů,“ poznamenal zdroj a zdůraznil, že tato verze se posuzuje jako „vyšší síla“, a ne jako úmyslný zásah.

Zkušební středisko Ronalda Reagana na Kwajaleinu, patřící americké armádě, disponuje podle deníku čtyřmi výkonnými radary, vybudovanými v rozmezí let 1960 až 1970: ALTAIR, TRADEX, ALCOR a MMW. Jejich hlavním úkolem je sledovat let bojových hlavic při zkušebních testech raket, ale radar ALTAIR se využívá i pro sledování kosmického prostoru, kde je schopen zachytit objekty větší než 15 metrů. Koncem 90. let, v rámci vývoje americké protiraketové obrany, koncern Raytheon postavil na atolu i prototyp radaru XBR, který má sice nižší výkon, ale je rovněž schopen sledovat i kosmické objekty. 

Sonda Fobos-Grunt
Zdroj: ČT24

Roskosmos už minulý týden přišel s novou verzí o příčinách selhání sondy Fobos-Grunt, podle níž se mohla porouchat vinou cizího zásahu. Podle šéfa Roskosmosu Vladimira Popovkina je podezřelé, že k častým poruchám ruských kosmických raket dochází v době, kdy se pohybují na opačné straně Země, tedy tam, kam ruské kontrolní přístroje nedosahují. „Nechceme nikoho obviňovat, dnes ale existují velmi mohutné prostředky vlivu na kosmické aparáty, jejichž použití nelze vyloučit,“ řekl Popovkin v rozhovoru pro list Izvestija. Nicméně naznačil, že základním problémem programu Fobos byly omezené finanční prostředky, které „předurčily volbu riskantních technických řešení“.

Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.