Podal zatykač na Pinocheta, teď sám stojí před soudem

Praha - V Madridu dnes začal proces se známým španělským soudcem Baltasarem Garzónem. Zahájil totiž vyšetřování masových vražd z let občanské války a frankistické diktatury, i když jsou tyto zločiny podle amnestie z roku 1977 nepostižitelné. Za to mu teď u soudu hrozí až dvacetiletý zákaz výkonu právnické profese.

Podnět k zahájení procesu s Garzónem dala dvě španělská pravicová uskupení, která tvrdí, že soudce překročil své pravomoci, když chtěl vyšetřit zmizení 114 tisíc lidí mezi roky 1936 až 1975. 

Před týdnem stál Garzón před soudem kvůli odposlechům, teď je podezřelý, že nařídil vyšetřování lidí, kteří zmizeli během španělské občanské války ve druhé polovině 30. let a za vlády generála Franka, i když se na tyto případy vztahují státní milosti. Garzóna čeká v blízké době ještě třetí soud kvůli úplatkům. 

Proslul přitom zatykačem na někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta, za což si získal celosvětovou přízeň. Teď ale jeho jméno rozděluje společnost. Má své zastánce, kteří považují jeho aféry za směšné a účelové. Jeho odpůrci zase říkají: spravedlnost je jen jedna a měl by se jí postavit čelem stejně jako ti, které sám soudil. „Pokud toho člověk udělá tolik pro společnost, neznamená to, že sám nemůže být souzen,“ tvrdí žalobce Ignacio Marques.

Podporu soudci v minulých letech vyjádřil třeba španělský režisér Pedro Almodóvar, zastává se ho i organizace Amnesty International. „Amnesty International se domnívá, že by proces proti soudci Garzónovi měl být ukončen. Měli by ho propustit, je to skandální,“ říká zástupce AI Hugo Relva.