Izolovaný peruánský kmen se nechal vyfotit u řeky

Lima – Peruánské úřady se snaží udržet v izolaci indiánský kmen Mashco-Piro, který se začal objevovat na březích jedné z amazonských řek. Členové kmene také několikrát zaútočili na lidi, kteří se objevili poblíž říčních břehů v národním parku Manu v jihovýchodním departementu Madre de Dios, kde byli loni v květnu poprvé spatřeni. Skupina na říčním běhu má kolem 60 členů, mezi nimi 25 dospělých. Žijí podle vlastních společenských pravidel; patří k nim například i praxe unášení žen a dětí z jiných kmenů.

V říjnu byl vážně zraněn lesní strážce a o měsíc později skončil šíp v srdci místního indiána z kmene Matsiguenka. Nicolás „Shaco“ Flores dlouhodobě udržoval se skupinou Mashco-Piro vztahy. Hovořil dvěma příbuznými dialekty, a proto se dokázal s nimi domluvit. Podle španělského archeologa Diega Cortija, který díky němu indiány Mashco-Piro spatřil a také vyfotografoval, jim Flores dokonce poskytl několik mačet a hrnců na vaření. Důvodem jeho smrti podle archeologa mohlo být to, že jim nedodal další mačety a nádobí, respektive možná považovali zemědělský pozemek, kde byl Flores zabit, za příliš blízký jejich vlastnímu teritoriu. Jeho smrt ale nyní prakticky znemožňuje jakýkoliv kontakt s tímto kmenem, protože Shaco byl jediný, kdo se s nimi mohl dohovořit, řekl Cortijo.

Video Přehled tisku s Jakubem Nettlem
video

Přehled tisku s Jakubem Nettlem

Organizace Survival International (SI) zveřejnila snímky členů skupiny na říčním břehu – jde o „nejpodrobnější záběry indiánů bez kontaktu s civilizací, jaké kdy byly zachyceny fotoaparátem“, zdůraznila organizace, která se aktivně zasazuje o obranu života a práva příslušníků starodávných kmenů.

Fotky kmene Mashco-Piro byly dříve velkou vzácností. Ted ale jeho členové stále častěji opouštějí svůj pralesní domov a pohybují se u břehů amazonské řeky Urubamba. Dříve naprosto izolovaný kmen se stále častěji dostává do kontaktu s civilizací. Je to první případ, kdy se takto ukazuje, dříve bylo těžké jej spatřit. Pro peruánské úřady ale bude díky turistice stále těžší udržet domorodé kmeny v izolaci. Indiáni jsou velmi zranitelní. Nemají vyvinutý imunitní systém proti civilizačním chorobám a mohou podlehnout třeba i běžné chřipce.

Mashco-Piro jsou jedním z 15 dosud „nekontaktovaných“ kmenů v Peru - ty mají dohromady 12 000 až 15 000 příslušníků žijících v pralesích východně od And. Celkový počet nekontaktovaných domorodých kmenů na světě se odhaduje na stovku.


Počet příslušníků Mashco-Piro se odhaduje na několik stovek; žijí v národním parku Manu. Není známo, proč opustili svůj relativně bezpečný pralesní domov. Důvodem je možná klesající izolovanost jejich původního prostředí. Rozsáhlá těžba dřeva a nárůst leteckého ruchu spojeného s těžbou ropy a zemního plynu v oblasti nepříznivě ovlivňují přirozená loviště a vyvolávají migraci kočujících kmenů.

/*json*/{"map":{"lat":-12.492895227201,"lng":-69.3017578125,"zoom":9,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vědci jsou teď ale zmateni jednáním Indiánů. „Vypadá to, jako by chtěli přitáhnout trochu pozornosti, což je poněkud divné, protože vím, že při jiných příležitostech na lidi útočili,“ upozornil univerzitní profesor Carlos Soria. Místo, kde byli Mashco-Piro spatřeni, je hojně navštěvované turisty a je tu frekventovaná říční nákladní přeprava. Nebezpečí násilných setkání je tudíž vysoké. Indiáni ve své blízkosti vetřelce nechtějí, zůstává proto záhadou, proč se vydali do oblasti tak frekventované.