Italské rodiny se odškodnění za zločiny nacistů od Němců nedočkají

Haag - Italské soudy nemají právo rozhodovat o požadavcích na odškodnění italských obětí nacismu vůči Německu. Vyplývá to z dnešního verdiktu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Ten tak dal za pravdu Berlínu, který od počátku sporu tvrdí, že je chráněn takzvanou jurisdikční imunitou státu. Na jejím základě by civilní soudy jedné země neměly vůči jiné zemi vznášet žádné nároky.

„Mezinárodní soudní dvůr zastává názor, že odmítání italských soudů uznat imunitu představuje nedodržení závazků, které mají vůči německému státu,“ přečetl rozhodnutí ICJ soudce Hisaši Owada.

Mezinárodně právní spor mezi Itálií a Německem se rozhořel v prosinci 2008, kdy Německo na Itálii v Haagu podalo mezinárodní žalobu. Chtělo tak zabránit vlně požadavků na odškodnění poté, co nejvyšší italský soud přiznal devíti rodinám obětí masakru z roku 1944 v toskánské obci Civitella právo na individuální odškodnění ze strany Německa jakožto nástupnické země nacistické říše.

Jaroslav Šonka, publicista:

„Právní imunita států platí, ale tady se jedná o záležitosti, které mají složitou historii. Itálie byla nejdřív spojencem Německa, tedy viníkem války. Převraty během války dělají samozřejmě právní potíže. Po druhé světové válce například stále nemáme mírovou smlouvu.“


Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Němci už zaplatili desítky milionů

Německo poukazovalo na to, že Itálii, svému spojenci ve 2. světové válce, už na základě dohody o reparacích z roku 1961 za nacistické zločiny zaplatilo 40 milionů marek. ICJ uznal německý argument, že není možné dodatečně žádat o odškodnění pro jednotlivé italské oběti nacistických zločinů spáchaných mimo německé území.

Procesu v Haagu se účastnili i zástupci Řecka, protože k italským žalobám se připojili potomci řeckých obětí masakrů, které spáchaly jednotky SS.

Šéf německé diplomacie Westerwelle verdikt haagského soudu uvítal. „Je dobře a je ku prospěchu všem, že teď máme právní jistotu,“ prohlásil Westerwelle. Zdůraznil však, že soud iniciovaný Německem „nebyl namířen proti obětem národního socialismu“, jejichž utrpení prý německá vláda „vždy v plné míře uznávala“. Německo prý také nechce relativizovat odpovědnost za zločiny 2. světové války.