Romské děti v britských školách prosperují, učí se hlavně angličtinu

Praha/Londýn – Ve Velké Británii se podle pilotní studie britské organizace Equality romské děti bez problému zapojují do tamních základních škol. Průzkumu se zúčastnilo 61 žáků, které český školní systém ve většině případů poslal do tzv. škol praktických, dříve zvláštních. Britský školní systém je nicméně na děti z jiného kulturního prostředí lépe připraven a počítá s tím, že prvních pět let se učí hlavně anglicky.

Jelikož se jednalo pouze o pilotní projekt, zkoumal se relativně malý vzorek dětí. „Zaměřili jsme se na osm oblastí Velké Británie, jednalo se o Londýn, jih Anglie a severní Anglii,“ uvedla projektová koordinátorka Lucie Fremlová. Ta už podobný výzkum o zapojení českých a slovenských romských dětí do místního systému školství v roce 2008 a 2009 realizovala pro britské ministerstvo školství. „V rozhovorech s rodiči, učiteli a řediteli jsme zjistili, že romské děti jsou tam běžně zapojovány do hlavního vzdělávacího proudu,“ upozornila Fremlová.

Vyučující ve Velké Británii jsou nicméně mnohem více zvyklí na mezinárodní školní kolektivy. Podle učitele Marka Penfolda z Babington Community College není po pěti letech žádný rozdíl mezi výsledky romských žáků v porovnání s ostatními dětmi. „Jsou postupy a strategie, které u těchto dětí užíváme. Používají se běžně v britských školách a nemají speciální platnost pro romské děti,“ uvedl Penfold.

Školy podle něj vychází z toho, že děti se potřebují učit pět let anglicky, než jsou na tom stejně jako britské děti. „Máme pro ně speciální programy, které jim pomohou dohnat, co jim schází,“ dodal. Školy se ale snaží přesvědčit také rodiče, že hrají klíčovou roli ve vzdělání svých dětí. „Chceme, aby se všichni od šesti měsíců do šedesáti let společně učili anglicky, a v tom rodiče skutečně pomáhají,“ uvedl Penfold.

„Z toho vzorku 61 dětí jich 85 procent bylo zařazeno u nás či na Slovensku do odděleného vzdělávacího proudu,“ dodala Fremlová. Ta se domnívá, že romské děti na britských školách jsou více motivované a mají stejné příležitosti, jaké mají i další děti. „Učitelé tady hovoří o romštině jako o handicapu. Což v Británii takto vnímáno není, je to vnímáno spíš jako bohatství,“ uzavřela Fremlová.