V případě Maďarska měří EU dvojím metrem

Praha/Budapešť – Evropská unie přistupuje k Maďarsku a jeho hospodářské a politické situaci nepřiměřeně přísněji než k ekonomickým problémům západoevropských států. V Hyde Parku to uvedla hungaristka z Historického ústavu AV ČR Eva Irmanová, podle které může ostrý kurz Bruselu vůči Budapešti paradoxně vést k větší radikalizaci maďarské společnosti, než o které média hovoří v souvislosti se současnou vládou Viktora Orbána.

„Levicová část Evropy nahlíží na vládu Viktora Orbána velmi nepříznivým pohledem a rozhodně kritičtěji než pravé spektrum. Mám pocit, že na Maďarsko je používán přísnější metr než na jiné země Evropské unie,“ uvedla Irmanová s odvoláním na lednové vyjádření Evropské komise, která ostře kritizovala novou maďarskou ústavu a požadovala její úpravy.

Komise požaduje nezávislost maďarské národní banky, nezávislost úřadu pro ochranu dat a rovněž změnu reformy, která mění věk odchodu soudců do důchodu. Úprava týkající se nezávislosti centrální banky je přitom podmínkou pro obnovení jednání o případné finanční pomoci Maďarsku.

Poslední kritika Maďarska je jedním z mnoha zahraničních výpadů proti politice současného premiéra Viktora Orbána z konzervativní strany Fidesz. Poslanci z Evropského parlamentu dokonce vystoupili s návrhem, aby byli maďarští ministři zbaveni hlasovacího práva v Radě Evropské unie, pokud ke změně ústavy nepřistoupí. Na protest proti evropskému postoji proto na konci ledna demonstrovalo v Budapešti sto tisíc lidí, kteří tak chtěli vyjádřit Orbánovi podporu.

Hungaristka Eva Irmanová:

„Požadavek Evropské unie zasahovat do vnitřních věcí nemá žádný důvod a tvrdit, že pokud Maďaři neudělají změny v ústavě, nebudou moci hlasovat, zavání vydíráním.“


„Postoj Evropské unie vůči Maďarsku a to, jak byly od Evropské unie požadovány změny v maďarské ústavě, vyvolává v Maďarech pocit, že jsou nespravedlivě osočováni,“ vysvětluje hungaristka Irmanová, podle které to obyvatelstvo paradoxně vede k národnímu sepjetí kolem premiéra, od něhož si slibují pomoc v časech krize. „Může to (kritika EU) vést k pocitu, že je Maďarsko hnáno do izolace, a to není rozumná politika. Když bylo Maďarsko zahnáno do izolace po roce 1918, výsledek byl takový, že hledali ochránce tam, kde se dočkali sluchu, a to bylo (nacistické) Německo.“

Orbán má podporu kvůli chybám socialistů

Podle Irmanové ovšem Maďarsku přerod v autoritářský stát, jak hrozí někteří evropští komentátoři, nehrozí, protože problém je potřeba vnímat v širších souvislostech. Země totiž momentálně nemá jinou politickou alternativu, než kritizovaného Viktora Orbána, a sám Orbán chápe svou současnou politickou úlohu (kterou mu poněkud usnadňuje ústavní většina v parlamentu), jako „nejtěžší úkol svého života“.

Donedávna nejsilnější opoziční strana, levicoví socialisté, ke kterým by se Maďaři mohli případně upnout, je totiž u většiny společnosti zdiskreditovaná. „Osmileté vládnutí socialistů (2002-2010) přivedlo zemi ekonomicky na kraj propasti,“ zdůrazňuje Irmanová. Maďarskou nedůvěru vůči socialistům pak vysvětluje i aférou někdejšího premiéra Ference Gyurcsányho, který ve zprvu tajném rozhovoru otevřeně přiznal, že jeho vláda lhala lidem o ekonomickém stavu země. „Lidé se domnívali, že Orbán je ten, kdo zemi vyvede z katastrofy,“ vysvětluje Irmanová následné rekordní vítězství Fideszu ve volbách v roce 2010.