George Washington - první americký prezident

Praha - Po úspěšných politicích se pojmenovávají nádraží, mosty, letiště nebo parky, po jiných zase ulice nebo náměstí. Méně úspěšní mohou být rádi, že se jejich jméno objeví v učebnicích a jména některých by společnost nejraději zapomněla úplně. Když se 22. února 1732 virginskému plantážníkovi a soudci Augustinu Washingtonovi a jeho ženě Mary narodil prvorozený syn George, nikdo nemohl tušit, že budoucí generace ocení jeho příspěvek k nezávislosti Spojených států natolik, že po něm pojmenují dokonce hlavní město země.

Washington pocházel z bohaté rodiny virginijských starousedlíků, jeho předkové se do Nového světa vypravili už v polovině 17. století. V sedmnácti letech opustil rodnou plantáž a živil se jako zeměměřič a osidlovací agent. Po smrti otce většina majetku připadla dětem z jeho prvního manželství, George zdědil pouze malou farmu ve Fredericksburgu. Usedlost Mount Vernon, kde následně prožil většinu života a také zemřel, získal až později od vdovy po nevlastním bratrovi.

Po zemřelém bratrovi však zdědil nejen dům, ale také hodnost majora u virginijské milice. S touto dobrovolnickou armádou bojoval po boku Angličanů proti Indiánům, Španělům a hlavně Francouzům a ve 22 letech už byl povýšen na plukovníka. Jeho snaha stát se profesionálním vojákem však byla neúspěšná, nakonec proto opustil armádu i práci zeměměřiče a vrátil se na svou usedlost, kde se věnoval pěstování tabáku. Jak bylo v té době naprosto běžné, i na jeho farmě pracovali černí otroci, údajně se k nim však choval velice slušně.

V roce 1755 se do armády nakrátko vrátil a přes katastrofální výsledek tažení, kterého se zúčastnil, byl jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil ve Virginii v hodnosti plukovníka a později brigádního generála, která však platila pouze pro koloniální, nikoliv britskou armádu. O tři roky později se oženil s vdovou Marthou Dandridge Custisovou a znovu se usadil na své plantáži. Vedle toho byl zvolen poslancem virginijského shromáždění. V době narůstajících revolučních nálad a nespokojenosti s anglickou nadvládou patřil spíše k umírněné straně, která si nepřála řešit spory silou.

Washington se 10. května 1775 zúčastnil Druhého kontinentálního kongresu ve Philadelphii a stal se také jedním ze signatářů petice anglickému králi. Účastníci kongresu požadovali snížení daní, uvolnění celních bariér a zrušení některých nepopulárních zákonů. Kongres vcelku racionálně očekával, že Jiří III. jejich petici nepřijme, a zároveň odhlasoval i vytvoření kontinentálních milic, jejichž velitelem byl jmenován právě Washington. Koruna samozřejmě petici odmítla a kolonisty označila za vzbouřence. Zbývalo jediné řešení – válka.

George Washington:

„Osud nenarozených milionů bude záležet vedle Boha i na odvaze a způsobu vedení této armády. Náš krutý a neúprosný nepřítel nám nabízí jen hrdý odpor nebo nejhanebnější ponížení. Proto máme jen dvě možnosti – zvítězit, nebo zemřít.“


Ačkoliv stav milice byl v raných fázích konfliktu velmi žalostný – chyběla jednotná uniforma, kvalitní výzbroj a hlavně kázeň –, dokázal Washington po prvních neúspěších armádu rychle stabilizovat a v první polovině roku 1776 dobyl důležitý přístav Boston. Za hlavní stanoviště si následně zvolil New York, kde se také v červenci dozvěděl o vyhlášení nezávislosti. Vojenské úspěchy v následujícím období sbíraly střídavě obě strany, Britové však stále dostávali proviant a posily z Anglie, zatímco Washington marně žádal Kongres o zbraně, peníze a hlavně nové vojáky. Navíc hrozila i občanská válka, jelikož bohaté vrstvy kolonistů měly zájem na udržení obchodních styků s Londýnem.

Vlajka Spojených států z roku 1776
Vlajka Spojených států z roku 1776

V následujícím roce Britové dobyli na Washingtonovi New York i tehdejší hlavní město Philadelphii a zdálo se, že vzpoura bude brzy potlačena. V září ale druhá britská armáda postupující od severu z Kanady utrpěla dvě katastrofální porážky u Saratogy a karta se obrátila. Novou republiku uznaly postupně Francie, Španělsko a Nizozemí a zvláště Francouzi se následně aktivně zapojili do podpory kolonií nejen materiálně, ale hlavně vojensky. Washington spolu s markýzem de La Fayettem obklíčil hlavní část britské armády v říjnu 1781 u Yorktownu a hlavní velitel lord Cornwallis se vzdal, bylo prakticky po válce. Na konci roku 1782 Anglie oficiálně uznala nezávislost Spojených států, definitivní příměří vyhlásil Washington 18. dubna 1783.

Třináct zakládajících států Unie
Třináct zakládajících států Unie

Konec války však neznamenal konec problémů. Zemědělství bylo po sedmi letech bojů v troskách, průmysl neexistoval, obchod se starým kontinentem byl ochromen, nový stát neměl vlastní banky ani měnu, prudce rostla inflace i dluhy soukromníků a státu. Washington v té době předsedal Ústavnímu konventu, který pracoval na Ústavě Spojených států, jež byla vyhlášena 4. března 1789. Novým sídelním městem se stal New York a prvním prezidentem byl Kongresem jednomyslně zvolen právě Washington. V prvním volebním období mimo jiné sám vybral místo pro založení nového hlavního města, ale dokončení výstavby se již nedožil.

George Washington:

„Svobodní lidé by nejen měli být ozbrojení a disciplinovaní, ale měli by mít dostatek zbraní, aby uhájili svou nezávislost před kýmkoliv, kdo by je chtěl utlačovat, včetně jejich vlastní vlády.“


V raných obdobích republiky proti sobě stály dva politické tábory, federalisté (centralisté) a demokratičtí republikáni. Washingtonovi bylo často vyčítáno, že není nestranný a názorově se sbližuje s federalisty, přesto jej navrhly podruhé na prezidenta obě strany. V této době se hospodářská situace začala stabilizovat a objev nalezišť uhlí v Pensylvánii napomohl i rozvoji průmyslu. Po skončení druhého volebního období se Washington vrátil do rodné Virginie. Nakrátko se sice opět stal vrchním velitelem ozbrojených sil, když hrozil konflikt s Napoleonovou Francií, na konci roku 1798 se však definitivně usadil na Mount Vernonu.

Dolary
Dolary

Začátkem prosince 1799 prochladl na projížďce na koni a 14. prosince na následky infekčního zánětu hrdla zemřel. O rok později byla po něm pojmenována nově dokončená metropole. Washingtonovo jméno však nesou i tři desítky dalších měst po Spojených státech, dále deset vysokých škol a univerzit, několik hor, jezer a ostrovů. U příležitosti 90. výročí Washingtonova úmrtí byl po státníkovi pojmenován i nový stát Unie. Washington je rovněž vyobrazen na lícové straně jednodolarové bankovky.