Petrohrad – město, které spojuje Putina s Leninem

Petrohrad - Vladimír Putin se narodil v Petrohradě, strávil zde své dětství i mládí. Ve stejném městě, ve Smolném paláci, se psaly též dějiny Sovětského svazu i politické kariéry Vladimira Putina. Právě ze Smolného řídil v listopadu 1917 Vladimir Iljič Lenin bolševickou revoluci a následně i první sovětskou vládu, než v březnu 1918 přesídlil do Kremlu. Mimochodem Lenin absolvoval stejnou právnickou fakultu Petrohradské, tehdy ještě Leningradské, státní univerzity jako Putin.

Ze svého domu to Putin do školy neměl příliš daleko, dokonce nemusel ani přecházet ulici. Ve stejné čtvrti leží i jeho střední škola, zato na vysokou školu, na právnickou fakultu, musel dojíždět na sousední Vasiljevský ostrov. Byl to dobře promyšlený výběr studijního odboru. Už na střední škole se rozhodl pro práci rozvědčíka, ke které se studium mezinárodního práva hodilo. Jeho slibně se rozvíjející kariéra v KGB skončila ale dřív, než čekal. Vynutil si ji pád komunistického režimu v NDR, kde sloužil a odkud se musel předčasně vrátit, a pak i rozpad Sovětského svazu, který později, už v prezidentské funkci, označil za jednu z největších geopolitických katastrof 20. století. 

Podobně jako Lenin začínal ve Smolném paláci, ve stejné budově zahájil svou politickou kariéru i Putin. Od roku 1991 sídlila ve Smolném paláci městská administrativa v čele s prvním svobodně zvoleným starostou Anatolijem Sobčakem, někdejším Putinovým učitelem a známým z právnické fakulty. A Vladimir Putin tu na jeho přání od června roku 1991 pracoval jako šéf výboru pro vnější vztahy. Když Sobčak prohrál v roce 1996 volby, pomohl Putinovi sehnat místo v aparátu tehdejšího prezidenta Borise Jelcina v Moskvě. Málokdo tehdy tušil, že se z tohoto lokálního úředníka stane nejmocnější muž v zemi. 

Putin se vždy spoléhal na své konexe z Petrohradu a v Rusku se začalo mluvit o příchodu petrohradské kliky k moci. Mezi klíčovými posty, do nichž Putin jmenoval lidi, kterým může stoprocentně věřit, je i post šéfa ústřední volební komise. Ten už pět let zastává Vladimir Čurov, tedy člověk, který čtyři roky pracoval jako Putinův zástupce právě ve výboru pro vnější vztahy petrohradské radnice. 

Nikdy od dob bolševické revoluce neznamenal Petrohrad v ruské politice tolik jako po příchodu Vladimira Putina k moci. Spoustu lidí to těší, univerzální podporu ale Putin v tomto městě rozhodně nemá. Hned po Moskvě je Petrohrad druhým největším ohniskem odporu proti jeho režimu. Jestliže ale v hlavním městě chodí demonstrovat desítky tisíc lidí, v Petrohradě jde o nanejvýš tisíce. Částečně se to dá vysvětlit rozdrobeností zdejší opozice. Na 5. března svolávají všechny frakce opozice velké shromáždění přímo před sídlo zdejší oblastní volební komise, kde budou chtít dát najevo, že státní moc, ať už ztělesňovaná Putinem nebo kýmkoli jiným, musí napříště už napořád počítat s občanskou kontrolou.