Brusel - Srbsko se dnes opět přiblížilo možnému budoucímu členství v Evropské unii. Ministři zahraničí zemí sedmadvacítky dnes v Bruselu po nesnadných jednáních doporučili, aby Bělehrad získal status kandidátské země, což by ve čtvrtek a v pátek měl ještě potvrdit summit EU.
Srbsko je zase o krok blíže k unii
Rozhodnutí se do značné míry očekávalo, i když na pondělním zasedání šéfů diplomacií EU několik zemí mělo určité výhrady. Zejména kvůli výtkám Rumunska týkajícím se ochrany menšin v Srbsku, konkrétně rumunsky hovořící valašské menšiny, se dnešní jednání natahovalo. Tyto i další obavy, které se týkaly například velkého vlivu Ruska na Srbsko, se nakonec podařilo ministrům překonat.
Tento krok otvírá Bělehradu cestu k zahájení přístupových jednání s unií, i když udělení statusu neznamená automatické spuštění rozhovorů. V těchto jednáních, bez jejichž úspěšného dokončení stát do unie nemůže vstoupit, musí daná země ve více než třech desítkách různých oblastí od hospodářství po justici prokázat sladění své legislativy s unijní.
Vstup Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)
Rumunský názor vychází podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga z tvrzení, které neodpovídá pravdě a historické realitě. „Oni si nárokují jako rumunskou menšinu národnost, která od raného středověku na Balkáně existuje a která je nám známá jako Valaši,“ řekl. Postoj Rumunska prý některé z ministrů hodně pobouřil. Konkrétně Schwarzenberg zmínil německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho. „Pan ministr Westerwelle to označil správně jako 'únos menšiny,'“ řekl šéf české diplomacie. Problém je podle něj to, že příslušníci této skupiny jsou historicky „rozeseti“ po celém Balkáně. „Tím si můžete narušit vztahy a vydírat skoro každého na Balkáně,“ řekl na adresu Bukurešti.
Srbsku pomohla získat status kandidáta dohoda s Kosovem, které se od něj v roce 2008 jednostranně odtrhlo. Srbsko ho dál odmítá uznat, ale koncem minulého týdne se s Kosovem shodlo na spolupráci v některých oblastech, po čemž unie volala. Jde hlavně o správu společné hranice a hraničních přechodů. Právě problém s hranicemi vedl v prosinci k tomu, že hlavně kvůli odporu Německa Srbsko kandidátský status nezískalo.