Zákon měl trestat až rokem vězení a pokutou až 45 000 eur (přes 1,1 milionu korun) každého, kdo by popíral jakoukoli genocidu. Francie za genocidu považuje holocaust Židů za druhé světové války a vyvražďování Arménů v roce 1915. Dosud však trestala jen popírání holocaustu.
Proti zákonu se k Ústavní radě, která je francouzskou obdobou ústavního soudu, odvolalo na 130 poslanců z obou komor parlamentu a všech politických stran. Podle nich ještě probíhá debata historiků o událostech v tehdejší otomanské říši, a schválený zákon tak ohrožuje svobodu projevu.
Arménie, jejíž postoj podporuje řada historiků, uvádí, že Turecko v letech 1915 až 1917 systematicky vyvraždilo 1,5 milionu Arménů. Podle Ankary zahynulo půl milionu lidí a nešlo prý o genocidu. Turecko tvrdí, že těžké ztráty byly na obou stranách a arménští partyzáni podporovali ruská invazní vojska v tehdejší otomanské říši.
Zákon vyvolal roztržku mezi Francií a Tureckem, které hrozilo přerušením diplomatických vztahů. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu dnes po verdiktu Ústavní rady uvedl, že turecká vláda zváží obnovení ekonomických, vojenských a politických kontaktů, které Ankara zmrazila po přijetí zákona. Nicméně Sarkozy ihned vyzval francouzskou vládu, aby vypracovala nový návrh zákona, který by vzal v úvahu rozhodnutí Ústavní rady. Prezident se domnívá, že popírání genocidy není možné tolerovat, a musí být proto trestáno, uvedla v prohlášení Sarkozyho kancelář.