Poláci se hádají s Američany o barák z Osvětimi

Osvětim – Mezi dvěma muzei holocaustu, v Polsku a Spojených státech, se rozhořel spor. Osvětimský památník totiž žádá po Američanech vrácení půjčeného dřevěného baráku, ve kterém před sedmi desítkami let živořili židovští vězni. Americká strana se ale zdráhá. Otázku už řeší nejen velvyslanci, ale i ministři polské vlády.

Památník Osvětim-Birkenau stojí na místě největšího vyhlazovacího tábora, kde nacisté za druhé světové války vyvraždili půldruhého milionu Židů. Zmrzlí, nemocní a hladoví vězni se tísnili v chatrných dřevěných barácích po stovkách.

V roce 1989 pak půjčil památník Muzeu dějin holocaustu ve Washintonu polovinu takové ubikace. Stala se jedním z pilířů tamní trvalé expozice. „Zápůjčku jsme prodloužili, ale nakonec vypršela v roce 2009. Mezitím se v Polsku změnily zákony a teď už exponát musí zpátky. Jinak to nejde,“ prohlásil Piotr Cywiński, ředitel muzea Osvětim-Birkenau.

Stavba se převozem zřejmě poškodí

Podle polského zákona z roku 2003 nesmí být žádný artefakt v zahraničí déle než pět let. Americké muzeum se ovšem zdráhá. Rozebrání a doprava prý historickou stavbu nevratně poškodí. Spor už řeší diplomaté. „Jednáme se zástupci polské vlády příslušnými diplomatickými cestami. Obě instituce mají dlouhodobou historii vynikající spolupráce, povzbuzujeme je k hledání vzájemně přijatelného řešení,“ zní z amerického velvyslanectví ve Varšavě.

Osvětimský památník na dvou stech hektarech tvoří 155 budov, včetně ubikací a plynových komor. Vystavuje statisíce osobních věcí vyvražděných Židů. Absence půlky ubikace by mu na první pohled nemusela vadit. Ředitel ale bojuje jak o princip, tak o svůj osud. Podle zákona o ochraně historických artefaktů mu hrozí až dva roky vězení, pokud se exponát do Polska alespoň na čas nevrátí.

Ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi nacisté během druhé světové války vyvraždili na půldruhého milionu lidí, hlavně Židů, ale i Romy, Poláky nebo sovětské zajatce. Místo je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Loni ho navštívilo rekordních 1,4 milionu lidí.