Trosky města, kde zemřely 3 tisíce lidí, odklízejí dodnes

Tokio – V neděli to bude již jeden rok, co severovýchod Japonska zasáhla ničivá vlna tsunami. Svět si bude tuto přírodní katastrofu, kterou vyvolaly extrémní otřesy země o síle devět stupňů Richterovy škály, navždy spojovat s havárií v jaderné elektrárně Fukušima. Přívaly vody ale zdevastovaly stovky kilometrů pobřeží a zabily tisíce lidí. Obyvatelé ostrovního státu se s následky neštěstí vyrovnávají dodnes a ještě dlouho budou. Příkladem je přístavní město Išinomaki, kde zahynulo 3 000 obyvatel, což je nejvíc z celé země.

Jednou z domácností, které přírodní katastrofa zničila život, je rodina Michihito Matsumota. Voda jim naprosto zdevastovala podnik, kde už desetiletí vyráběli potraviny z ryb. Přesto se nevzdávají a otevřeli novou výrobnu v méně poškozené části města. „Konzervy pohřbené v bahně jsem odepsal. Pak mi ale jedna zákaznice řekla, že je stejně chce. Lidé nám pomáhali konzervy vyhrabávat a umývat, abychom je mohli znovu prodat,“ vypráví svůj příběh manažer továrny.

Pan Matsumota a jeho rodina svůj byznys provozovali v přístavu Išinomaki. Toto více než stošedesátitisícové město se může pyšnit smutným prvenstvím, z celého Japonska zde zahynulo nejvíce lidí – přes 3 000. Lidé se s katastrofou vyrovnávají dodnes. Úklidové práce jsou stále v plném proudu, těžká technika musí odklidit téměř sedm milionů tun trosek.

Deset metrů vysoké vlny zde zaplavily 73 čtverečních kilometrů území a kompletně zničily asi 560 domů. V provizorních ubikacích měřících 20 až 35 metrů čtverečních dnes žije 15 tisíc obyvatel bez domova. Většina z nich přišla o práci a do budoucnosti hledí s nejistotou. „Nevíme, jak dlouho tady zůstaneme. Nemůžeme se ale snadno přestěhovat. Nezbylo tady nic k pronájmu. A blízko k moři, kde jsme bydleli, bychom se už nevraceli,“ uvažuje Norihiro Narita, který v provizoriu přebývá se svou manželkou a třemi dětmi. Se zemí byla srovnaná také místní škola. Zemřelo zde 78 dětí.

Japonští politici si vinu za katastrofu přehazují mezi sebou

Zatímco vlna tsunami vyvolala u běžných Japonců obdivuhodné projevy vzájemné pomoci a empatie, mezi politiky je tomu podle japonských politologů úplně naopak. Nedávná zpráva nezávislých vyšetřovatelů totiž obvinila operátora elektrárny a japonskou vládu z nedbalosti v přípravách na katastrofu a z jejich špatné reakce na ni.

„Asi je to tím, že nešlo jen o zemětřesení a tsunami. Došlo také k nehodě jaderné elektrárny ve Fukušimě, což bylo politicky ještě kontroverznější,“ vysvětlil důvody stranických třenic Koichi Nakano, profesor politologie na tokijské univerzitě. „V politice se toho bohužel moc nezměnilo,“ podotkl. Vládní strany se přou o vině, ale to je to poslední, co by v tuto chvíli měly podle odborníků dělat.

Japonská vláda odhaduje, že rekonstrukční práce v postižených oblastech vyjdou v přepočtu na 5,5 bilionů korun. Pro zemi, která se již dvě desítky let potýká s ekonomickými problémy a jejíž zadluženost se vyšplhala na dvojnásobek HDP, to je obrovská částka. Je tudíž zřejmé, že Japonsko má kvůli přírodní katastrofě těžké roky ještě před sebou.