SMER-SD získal v slovenských volbách parlamentní většinu

Bratislava - Opoziční sociální demokraté (SMER-SD) v sobotních předčasných parlamentních volbách na Slovensku převálcovali politické soupeře. Se ziskem 44,41 procenta hlasů budou mít ve 150členné sněmovně podle neoficiálních výsledků pohodlnou většinu. Obsadí 83 křesel a k ústavní většině jim tak chybí jen sedm hlasů. Poprvé od svržení komunismu v roce 1989 tak v zemi jedna strana ovládne parlament. Hlasovat přišlo téměř 60 procent voličů. Výsledky hlasování vpodvečer potvrdila ústřední volební komise.

Předseda sociální demokracie Robert Fico ohlásil vítězství své strany ještě před oficiálním sečtením všech hlasů. Slovenská pravice přiznala těžkou porážku v sobotních volbách. Podle očekávání odmítli nabídku Roberta Fica k jednání o případném vytvoření koalice, SMER-SD tak sestaví vládu sám. Po Maďarsku se Slovensko stalo druhou zemí Visegrádské čtyřky s jednou dominantní politickou stranou.

Do sněmovny se dostalo dalších pět stran. Na druhém místě skončili dosud vládní Kresťanskodemokratické hnutie (KDH),kterým dalo hlas 8,82 procenta hlasujících. Překvapením voleb je nová strana OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti populisty Igora Matoviče s podporou 8,55 procenta zúčastněných voličů. Za ním skončil vládní MOST - HÍD se ziskem 6,89 procenta hlasů.

Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu překročily, byť výrazně oslabeny, také dvě nejsilnější strany dosluhující koalice, SDKÚ-DS se 6,09 procenta hlasů a Sloboda a solidarita (SaS) s 5,88 procenta. Naopak ve sněmovně už neusedne nacionalistická Slovenská národná strana. Nepotvrdily se obavy z nízké volební účasti, hlasovat přišlo 59,11 procenta voličů. To je dokonce více než před dvěma roky.

Robert Fico:

Dosáhli jsme výsledku, který nás překvapil. Měl jsem tajný sen získat milion voličů, což se nám podařilo.


„Volební výsledky jsou tak jasné, že hovoří o dominantní vládě jedné strany,“ řekl v diskusní relaci televize Markíza předseda vládních křesťanských demokratů (KDH) Ján Figeľ. Zástupci dosluhující koalice přiznali, že pravice v zemi utrpěla vážnou prohru. „Ano, očekávali jsme víc, i já osobně,“ uvedl Figeľ, jehož hnutí jako jediné ze čtyř stran dosluhující koalice oproti roku 2010 mírně zlepšilo svůj volební výsledek. „Je to těžká porážka,“ doplnil předseda dosud nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS Mikuláš Dzurinda.

Výsledek SMERu-SD je lepší, než přepokládaly průzkumy veřejného mínění i volební odhady sestavené na základě odpovědí voličů v den hlasování. SMER-SD, který v minulosti spojil levicová seskupení, dosáhl ještě silnějšího postavení než v 90. letech dominantní HZDS někdejšího trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara. Mečiarova strana po volbách v roce 1992 měla 74 poslanců, v dalších letech ale ztrácela na popularitě a v roce 2010 vypadla ze sněmovny. 

Poučení pro českou pravicovou vládu

Podle zástupců ČSSD, ODS, TOP 09 i VV by měly být výsledky slovenských voleb poučením pro českou pravicovou vládu. Podle Předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky slovenští občané ve volbách jednoznačně odmítli pravicovou politiku a její sociální reformy.

Podle vicepremiéra Karla Schwarzenberga (TOP 09) je výsledek voleb odmítnutím politiky spojené s podezřením z korupce. „Ze slovenských voleb bychom si měli vzít poučení. Rozumná pravicová politika, je-li doprovázena korupcí a skandály, nemá šanci u voličů na úspěch,“ sdělil ministr zahraničí Schwarzenberg.

„Pro českou pravici může být slovenský příklad velmi výraznou lekcí a poučením,“ uvedl předseda ODS Petr Nečas. Podle něj slovenská koaliční vláda doplatila na nejednotnost a rozhádanost, když ji opustil jeden z jejích partnerů kvůli „v podstatě marginálnímu tématu“.

„Výsledek slovenských voleb může být pro naši koalici poučením, že když se vláda zaměřuje jen na vnitřní boje, místo prezentace a vysvětlování vlastních kroků a úspěchů, tak končí prohrou všech zúčastněných v následujících volbách,“ přiblížila se k premiérově zdůvodnění místopředsedkyně VV a vicepremiérka Karolína Peake.

Výrazné ztráty zaznamenaly strany SDKU-DS a Svoboda a solidarita

Výrazné ztráty proti předchozím volbám zaznamenaly dvě nejsilnější vládní strany SDKÚ-DS a Sloboda a solidarita (SaS). Obě podle průběžných výsledků ztratily více než polovinu voličů.

SDKÚ-DS se ziskem kolem šesti procent hlasů podle politologů doplatila mimo jiné na vyšetřování údajného uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl premiérem. Korupční aféra s názvem Gorila se dostala do popředí předvolební kampaně, proti politické korupci se v zemi konalo vícero demonstrací.


Za SDKÚ-DS v předčasných volbách navíc nekandidovala dosluhující premiérka Iveta Radičová, která v roce 2010 dostala nejvíc preferenčních hlasů z celé SDKU-DS. Dzurinda jednoznačně neuvedl, zda je v reakci na volební výsledek připraven z čela strany odstoupit. 

Rozdělení mandátů ve slovenském parlamentu
Zdroj: ČT24

Liberální SaS se před volbami zase dostala pod tlak kvůli zveřejnění nahrávky ze schůzky svého šéfa Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem. K ztrátě hlasů SaS zřejmě přispělo i rozhodnutí Matoviče založit vlastní stranu.


Novou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností, jakož i nelehká úloha ozdravit státní finance, aby podíl veřejného schodku na výkonu ekonomiky v příštím roce nepřekročil tříprocentní limit stanovený Bruselem. Fico se dnes k tomuto závazku přihlásil. Už dříve oznámil, že by zvýšil zvláštní daň pro banky, která je už nyní jednou z nejvyšších v EU.

Více na dani z příjmů v případě sestavení vlády SMERem-SD patrně zaplatí i občané s nadprůměrnými příjmy a nejziskovější firmy. To by znamenalo ústup od rovné daně z příjmů, která je v zemi stanovena na 19 procent.

Předčasné volby se na Slovensku konaly poté, co se koalice čtyř stran pravého středu neshodla na pomoci zadluženým zemím eurozóny. SaS loni na podzim odmítla při hlasování v parlamentu podpořit rozšíření pravomocí záchranného fondu eurozóny, které vláda spojila s vyslovením důvěry.

Základní údaje o straně SMER-sociálna demokracia

  • SMER založil někdejší místopředseda Strany demokratickej l'avice (SDL) Robert Fico v prosinci 1999. Strana zpočátku vystupovala jako neideologický subjekt, posléze se přihlásila ke konceptu „třetí cesty“. 
  • V roce 2004 se sloučila s třemi menšími levicovými stranami a přijala název SMER-sociální demokracie (SMER-SD). Straně se tak podařilo stmelit do té doby roztříštěnou levicovou scénu a zároveň získat značný majetek, síť regionálních poboček a řadu funkcí na komunální úrovni. 
  • Strana se prezentuje jako sociálnědemokratická strana typu britských labouristů nebo německé SPD. Předseda strany Fico nicméně někdy bývá obviňován ze sklonů k populismu. 
  • V parlamentních volbách v září 2002 skončil SMER třetí se ziskem přes 13 procent hlasů. 
  • Ve volbách v roce 2006, před kterými SMER-SD tvrdě kritizoval hospodářské a sociální reformy, které zavedl kabinet Mikuláše Dzurindy, strana jasně zvítězila, když v Národní radě Slovenské republiky získala 50 ze 150 mandátů. Fico se stal předsedou koaliční vlády složené ze SMERu-SD, Slovenské národní strany (SNS) a Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS). 
  • SMER-SD zvítězila i v parlamentních volbách v roce 2010, většinu v parlamentu ale získala čtyři středopravicová uskupení, která sestavila vládu, a Smer-SD skončil v opozici. 
  • Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získal Smer za 16,9 procenta hlasů tři mandáty, o pět let později dostal 32 procent hlasů, což znamenalo pět mandátů. 
  • Ve volbách do krajských zastupitelstev v letech 2005 i 2009 se straně vždy podařilo obsadit pět z osmi postů krajských předsedů (županů).

Video Události: Robert Fico drtivě zvítězil na Slovensku
video

Události: Robert Fico drtivě zvítězil na Slovensku