Bagdád - Homosexuálové a příznivci stylu emo se stávají v Iráku terčem násilníků. Od začátku března jich zabili nejméně čtrnáct. Důvodem je často pouhopouhé výstřední oblečení nebo účes. Vraždy jsou zřejmě organizované a všechny se odehrávají podle stejného scénáře: útočníci obětem rozbijí hlavu.
Být emařem se v Iráku nevyplatí - končí s rozbitou hlavou
Módní obchod v Bagdádu prodává oblečení, které může zákazníky stát život. Nosil ho i přítel iráckého homosexuála a aktivisty Robyho. „Položili ho na chodník a hlavu mu rozbili betonovou tvárnicí,“ prohlásil Roby.
Emo vražd už mohlo být i dvě stě
Podobných vražd úřady napočítaly od začátku března čtrnáct. Podle aktivistů jich ale bylo až 200. Jiní našli své jméno na seznamech příštích cílů, které kolují po Bagdádu. „Dostal jsem už mnoho výhrůžných telefonátů. Sousedé mi řekli, ať radši nechodím ven,“ řekl irácký homosexuál.
Vraždy emařů v Iráku
Gayové jsou už několik let neskrývaným terčem iráckých extremistů. Teď se ale vražedná kampaň rozjela naplno a má také nový cíl: emo. Styl, který zažil v Iráku v minulém roce velký boom.
Nadchnul se pro něj i Fahíd Džamíl. I když ví, že pro většinu Iráčanů znamená emo totéž co homosexualita. Upnuté oblečení nebo delší vlasy proto mohou přitáhnout pozornost vrahů. „Ať si mě klidně zabijou také. Stejně už zabili mé blízké přátele,“ pronesl Džamíl.
Vláda přirovnala emo styl k satanismu
Irácká vláda hraje dvojí hru. Vraždy sice odsuzuje, sama ale prohlásila emo za nebezpečný styl spojený se satanismem. „Dnes mě policisti dvakrát zastavili a radili mi, ať se nechám ostříhat. Jinak mi hrozí, že mi taky někdo rozbije hlavu tvárnicí,“ konstatoval irácký aktivista.
Irák je sice jedna z mála muslimských zemí, kde homosexualita není ilegální. Hluboce zakořeněné předsudky ale nedokázala změnit ani demokratizace po pádu Saddámova režimu. Ví to i Roby, který se po vraždě přítele snaží zdokumentovat další útoky na gaye. Ukázat tvář si ale netroufá ani on.
Reportáž Martina Jonáše (zdroj: ČT24)