Čeští vědci se na Antarktidě zaměřili na parazitologii ryb

Brno - Vědci rozšiřují výzkum na ostrově Jamese Rosse, kde už pět let provozuje brněnská Masarykova univerzita Mendelovu polární stanici, i na přilehlém Antarktickém poloostrově. Mezi nová témata, jimž se věnují, patří parazitologie ryb, jejichž domovem jsou extrémně chladné vody, analýza těžkých kovů v lišejnících nebo ošetření stravy přivážené na Antarktidu ultrafialovým zářením. Vědecký tým se teď vrátil do Čech. Od roku 2007 šlo o šestou vědeckou expediční sezónu. Dlouhodobě se vědci věnují také klimatologii, výzkumu a ubývání ledovců a podobně. Příští rok budou vědci klást důraz na kontinuální výzkum jezer.

Tým bývá složen z patnácti osob. „V letošní sezoně nás tam bylo třináct a jednotlivé vědecké oblasti zajišťovali především mladí lidé - doktorandi a post-doktorandi. Museli nejdřív projít výběrovým řízením. Svůj výzkum teď musí do půl roku vědecky publikovat,“ poznamenal vedoucí expedice Miloš Barták.

Vědci na místě zůstávají pouhé dva měsíce

Vědci dlouhodobě sledují vývoj takzvaných antarktických oáz. Jsou to oblasti, na nichž po ústupu ledovců vzniká první život v podobě řas, lišejníků a mechů. Dále sledují klima a geologický výzkum na Antarktickém poloostrově. Na základně jsou vždy první dva měsíce v roce, kdy je v lokalitě díky krátkému antarktickému létu nejtepleji.

Poznatky ze svých výzkumů budou zveřejňovat v časopise Czech Polar Reports, jenž začala vydávat v uplynulých dnech Masarykova univerzita. První číslo obsahuje práce, které podávají základní informace o ostrově Jamese Rosse. Vědci pracují na mnoha projektech. K jejich vyhodnocení je ale nutný podrobný a dlouhodobý sběr dat v Antarktidě.

Vedoucí expedice Miloš Barták se zabývá výzkumem klimatu. V uplynulých letech u stanice nainstaloval na několika místech tzv. open topy. Jde o malé skleníky bez střechy. Zjistilo se, že uvnitř je teplota v průměru o 1,6 stupně Celsia vyšší než v okolní krajině. Očekává se přitom, že za čas se teplota podnebí v oblasti Antarktického poloostrova zvýší asi o 1,5 stupně Celsia. Výzkum s využitím skleníků jasně ukazuje, že to povede k rozvoji vegetace, zejména mechů, v pobřežních lokalitách, zatímco na výše položených místech se situace příliš nezmění.

Vědci letos svým výzkumem navázali i na poznatky britských kolegů. Ti zjistili, že na zelenině a ovoci přivážejí týmy vědců do Antarktidy nežádoucí bakteriální a houbové povlaky. Výzkum brněnských vědců ukázal, že po jejich ošetření UV zářením lze s povlaky úspěšně bojovat a prodloužit trvanlivost potravin.

Čeští vědci se na Antarktidě spřátelili s tučňákem

Barták ještě podotkl, že odborníci na základně nežijí jen vědou. Jejich maskotem se letos stal krotký tučňák kroužkový, který se zabydlel blízko stanice. Na vědce si zvykl tak, že k němu mohou přijít až na metr. Po jejich odjezdu tak pomyslně střeží zazimovanou základnu.