Německo si dnes zvolí Gaucka jedenáctým poválečným prezidentem

Berlín - Němci se dnes dozvědí jméno svého jedenáctého poválečného prezidenta. Sbor volitelů sdružených ve Spolkovém shromážděním jím podle všech předpokladů vybere 72letého evangelického teologa a bojovníka za občanská práva v bývalé NDR Joachima Gaucka, za nímž stojí vládní koalice i dvě nejsilnější opoziční strany. Německo tak bude mít poprvé nestranickou hlavu státu. Pokud bude rodák z Rostocku zvolen, ujme se funkce 23. března poté, co na společné schůzi obou komor německého parlamentu složí přísahu. S jeho nástupem do úřadu tak dvě nejvýraznější funkce výkonné moci ve Spolkové republice obsadí východní Němci. Z někdejší NDR pochází totiž i kancléřka Angela Merkelová.

Získá-li Gauck hlasy všech volitelů z řad středopravé vládní koalice i opozičních sociálních demokratů (SPD) a Zelených, jež ho společně nominovali, dostane okolo 89 procent hlasů. To by byl historicky nejlepší výsledek v dějinách voleb prezidentů Spolkové republiky. Gauck nemůže počítat s podporou postkomunistické strany Levice, která do boje o prezidentské křeslo vyslala protinacistickou aktivistku Beatu Klarsfeldovou, a neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD), jež nominovala revizionistického historika Olafa Roseho. Pro evangelického pastora patrně nezvednou ruku ani dva zástupci Pirátské strany, která vlastního kandidáta nenašla. Šance Gauckových protikandidátů ale nejsou ani teoretické.

Spolkové shromáždění tvoří 620 německých poslanců a stejný počet reprezentantů 16 regionálních parlamentů zastoupených proporčně podle stranického složení jednotlivých zemských sněmů. Politická uskupení, která nominovala Gaucka, ve volebním sboru disponují 1 100 z 1 240 hlasů. K vítězství v prvním kole je třeba podpory nadpoloviční většiny členů.

Téměř jisté vítězství bude pro všeobecně uznávaného Gaucka znamenat satisfakci za porážku v posledním prezidentském klání v červnu 2010. Prvního šéfa úřadu pro dokumentaci činnosti východoněmecké tajné policie Stasi tehdy do funkce nominovali SPD a Zelení. Kancléřka Merkelová a její koalice křesťanských a svobodných demokratů (CDU/CSU-FDP) ho však odmítly a nasadily proti němu bývalého premiéra spolkové země Dolní Sasko Christiana Wulffa. Ten nakonec zvítězil, ale až ve třetím kole volby. Letos 17. února po necelých 20 měsících v úřadě Wulff rezignoval pod tíhou série afér z doby, kdy řídil dolnosaskou vládu.

Vydáno pod