Kartágo: Sláva, symbol odporu a donedávna i prezidentská diktatura

Kartágo – Synonymem výkonné moci v Tunisku je Kartágo, které je předměstím hlavního města Tunisu, se svým prezidentským palácem. Ještě donedávna byl palác pro Tunisany symbolem arogantní moci tehdejšího autokratického prezidenta Zína Abidína bin Alího, který si během vlády přišel na desítky miliard korun. Země chce ale peníze zpět, státní kasa potřebuje finanční injekci. Nynější prezident dělá pro navrácení důvěry ve vedení země vše – bere desetinu platu svého předchůdce a létá státními aerolinkami. Kartágo je dnes přepychovým předměstím vzdáleným asi deset kilometrů od centra Tunisu.

Ze slavné historie nezůstalo skoro nic

Do historie Kartágo vstoupilo jako středisko říše založené Féničany, která bojovala o nadvládu s Římem a dala světu jednoho z nejslavnějších vojevůdců, Hannibala Barkase. Po třech punských válkách nakonec v souboji zvítězili Římané a důkladně naplnili slavný výrok Marka Porcia Cata: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“. Město srovnali se zemí a půdu prý zasypali solí, aby zůstala neúrodná.

V dnešním Kartágu tak z tohoto slavného období prakticky nic nezůstalo. Výjimkou jsou například přístavy, důmyslné laguny vojenského a obchodního přístavu, které zde Kartaginci vyhloubili a Římané je pak využívali. Po Římanech se zachovala řada trosek domů, lázní a dalších staveb, které tvoří rámec prominentní zámožné čtvrti plné zeleně na břehu moře, kde bydlí bohatí Tunisané a kde má rezidence řada velvyslanců.

Od roku 1987 bylo místo symbolem diktatury

„Do paláce se prakticky nikdo nedostal, i premiér tu byl jen zřídka,“ řekl poradce nynějšího porevolučního prezidenta Munsifa Marzúkího, Sámir bin Amur.


Místo si pro prezidentské sídlo vybral v roce 1956 zakladatel samostatného státu a první prezident Habíb Burgiba. Burghiba by roku 1987 svržen bin Alíhem. Z paláce se následně stal symbol diktatury a excesů. Vláda se stala pouze formálním úřadem a palác si žil svým uzavřeným životem.

Zín Abidín bin Alí
Zdroj: REUTERS
Autor: Reuters

Alí si v úřadu přišel na 90 miliard korun

Americký časopis Forbes v roce 2008 odhadl, že tehdejší prezident si v úřadě přišel asi na pět miliard dolarů (přes 90 miliard korun). A část, byť malá, se našla v hotovosti po bin Alího útěku v paláci Sídí Drif, který si nechal postavit.

„Byly tam bankovky nejrůznějších měn celkem za 42 milionů dinárů (asi půl miliardy korun). Problém byl v tom, že v sobotu byly banky zavřené a nemohli jsme to v paláci nechat. Nakonec z centrální banky přivezli čtyři stroje na počítání peněz. I tak nám počítání trvalo deset hodin,“ vzpomíná člen protikorupční komise Nedží Bakkúš. V paláci se podle něj našlo i přes 1 500 kusů šperků a čísla zahraničních účtů s asi 25 miliony dolary.

Kartágo
Zdroj: wikipedia.cz
Autor: BishkekRocks

Hodně peněz se dostalo do zahraničí. Nikdo přesně neví, kolik peněz si bin Alí, jeho neblaze proslulá druhá žena Lajla a jejich příbuzní do zahraničních bank „ulili“. Tuniská asociace pro finanční transparentnost odhaduje, že klan může mít v zahraničí až 17 miliard dolarů.

Peníze musí Tunisané dostat zpět

Peníze můžou být v bankách ve Švýcarsku, Francii, Kanadě nebo i v zemích Perského zálivu. „Za pár týdnů tu uspořádáme kolokvium s mezinárodními právníky, s nimiž se budeme radit, jak získat peníze našeho drahého prezidenta,“ dodal Bakkúš s tím, že doufá, že Evropská unie Tunisku pomůže.

Munsif Marzúkí
Zdroj: REUTERS
Autor: Reuters

Nynější prezident Marzúkí se snaží šetřit a obnovit důvěru ve vedení státu

  • Našel v tajných prezidentských fondech 20 milionů dinárů, které předal ministerstvu pro zaměstnanost.
  • Snížil si plat na deset procent příjmu svého předchůdce, bere tak měsíčně 3 000 dinárů (asi 36 000 korun).
  • Prodávat se budou dvě prezidentská letadla, Marzúkí létá státní leteckou společností Tunisair. 

Státní kasa je prázdná, peníze by mohly přitéct odprodejem zabaveného paláce Sídí Drif i dalších sídel bývalého prezidenta.