Strach v Japonsku: Výbuch zničil část jaderné elektrárny

Tokio – K výbuchu a úniku radiace dnes došlo v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1. Část budovy reaktoru se zřítila. Kovová konstrukce kryjící samotný reaktor ale nebyla podle mluvčího japonské vlády poškozena a výše radiace v oblasti se nyní již snižuje. Kvůli havárii byly evakuovány tisíce lidí z okruhu dvaceti kilometrů a japonská vláda poprvé v dějinách vyhlásila stav jaderného ohrožení. Při vlastní nehodě bylo několik lidí zraněno. K neštěstí došlo v oblasti, která byla včera zasažena pátým nejsilnějším zemětřesením ve světové historii.

K explozi došlo krátce před devátou hodinou SEČ. Pravděpodobně za ni mohl vodík, který se vznítil poté, co havaroval chladicí systém. V okolí elektrárny bylo naměřeno radioaktivní cesium a v jejím areálu byla podle sdělovacích prostředků také naměřena úroveň radioaktivity tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty, a v okolí osmkrát vyšší. Únik radioaktivního cesia a jódu by mohl nasvědčovat tomu, že v jednom z tamních reaktorů by mohlo nastat tavení palivových tyčí.

Mluvčí energetické společnosti Tepco dopoledne prohlásil, že tavení zatím nenastalo a společnost se snaží doplnit vodu do média na příslušnou úroveň, aby mohl být reaktor chlazen. V elektrárně operují expertní týmy z Tokia, reaktor chtějí zalít chladicí kapalinou. Katastrofa podobná té v Černobylu podle nich nehrozí.

Elektrárna upouští radioaktivní páry

Podle odborníků hrozilo elektrárně největší nebezpečí v případě, že by se nepodařilo doplnit vodu do reaktoru. Tepco už také dostala povolení k upuštění části radioaktivní páry, aby se snížil vysoký tlak v havarovaném chladicím systému a předešlo se dalšímu poškození reaktorů. Nyní se už tlak snižuje.

„V tom nejhorším případě může dojít k roztavení celého jádra. To se může protavit skrz reaktor a dostat se do ochranné stavby. Vnější ochranný plášť by pak byl jedinou věcí, která by stála mezi radioaktivním zářením a okolním prostředím,“ varoval jaderný fyzik Edwin Lyman. Japonští odborníci se snaží porouchaný chladicí systém opravit. Katastrofa podobná té v Černobylu podle nich nehrozí.

Co říkají odborníci:

Podle britských odborníků záleží zejména na tom, co vlastně výbuch poškodil. Profesor Paddy Regan řekl, že velký problém by byl, kdyby vybuchla tlaková nádoba, ale na to to nevypadá. „Kdyby vybuchla tlaková nádoba, která vlastně obsahuje veškeré jaderné palivo (a právě to se stalo v Černobylu), pak by nastal ohromný únik radioaktivního materiálu. “Tak to z televizních záběrů nepůsobí," zdůraznil. Upozornil, že roztavení maličkého množství jaderného paliva v jádru reaktoru by nebylo překvapující.

Fyzik Robin Grimes vysvětlil, že se mohly zastavit záložní generátory, přestože předtím začaly fungovat. To znamená, že v reaktoru mohla pomalu stoupat teplota a tlak. Mohlo se stát, že nastalo velké uvolnění tohoto tlaku. Pokud tomu tak je, pak situace není tak zlá, poznamenal. „Navzdory poškození vnější struktury pokud vnitřní ocelová nádoba zůstane nedotčena, je pak naprostá většina radiace zachycena,“ dodal.

„Největším problémem Fukušimy 1 je výpadek elektrického proudu, záložní agregáty se dostaly do potíží,“ uvedla ve vysílání ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Situace v oblasti obecně není dobrá. Nejčernější scénář je ten, že palivo se přehřeje, nataví a ochranná obálka nevydrží. Personál musí udržet integritu ochranné obálky a odvod tepla. Pokud se to bude dařit, může dojít k poškození zařízení jako takového, ale nedotkne se to okolí.“

Vláda vyhlásila stav jaderného ohrožení

Problémy s chladicím okruhem na svých třech reaktorech ohlásila dnes i druhá jaderná elektrárna v prefektuře Fukušima, která je od postižené elektrárny vzdálená jen několik kilometrů. Odtud žádný únik radioaktivity zaznamenán nebyl. Obyvatelstvo bylo evakuováno v okruhu deseti kilometrů. Podle japonské agentury pro jadernou bezpečnost i zde dojde k vypuštění menšího množství radioaktivní páry do ovzduší. Elektrárny Fukušima 1 a Fukušima 2 leží severně od Tokia ve vzdálenosti asi 240 kilometrů.

Premiér Naoto Kan:

„Bezpečnost lidí v okolí elektrárny Fukušima je naší prioritou číslo jedna.“

Japonské televizní stanice vyzvaly v souvislosti s tím obyvatele pobřežních oblastí, a to i za již evakuovaným dvacetikilometrovým pásmem, aby se uzavřeli ve svých domovech a neotvírali okna. Doporučují lidem chránit si dýchací cesty mokrými šátky a co nejvíce si zakrýt tělo, aby zabránili styku kůže se vzduchem. Vláda oznámila, že bude obyvatelům v okolí elektrárny rozdávat jód. Ten má zabránit poškození zdraví.

Kvůli havárii Tokio také požádalo Moskvu o zvýšení dodávek energie. Podle místopředsedy ruské vlády Igora Sečina by Rusko mohlo zvýšit dodávky uhlí a zkapalněného zemního plynu.

Poslední větší jaderná havárie proběhla v Japonsku v září 1999. Chybný pracovní postup obsluhy tehdy vyvolal nekontrolovanou řetězovou reakci a ozáření ve městě Tokaimura v závodě na zpracování uranu pro jaderné elektrárny.

Další závažné jaderné havárie:

Bulharsko 1991: Po požáru v jaderné elektrárně Kozloduj byla objevena dvě místa úniku radioaktivity. Trhliny v kontrolním tunelu nejstaršího bloku způsobily zamoření sice jen několik metrů čtverečních, ale úroveň radiace dosahovala pěti milirentgenů za hodinu (dvacetinásobek povolené hranice). Podle inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii došlo ke třem únikům radioaktivity a jednomu požáru.

SSSR 1986: Velmi těžká havárie Černobylu, označována za nejhorší svého druhu, a následný výbuch jednoho ze čtyř reaktorů jaderné elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Údaje o celkovém počtu lidí, kteří v souvislosti s případem onemocněli a zemřeli, se značně liší. Podle ukrajinského ministerstva zahraničí umřelo více než 125 000 lidí, naproti tomu zpráva Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o 4000 obětech.

USA 1979: V jaderné elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii došlo k částečnému roztavení jádra reaktoru a úniku radioaktivní vody. Příčinou události byla závada na pojistném ventilu primárního okruhu. Silné radioaktivní záření proniklo do širokého okolí; jeden člověk zahynul a asi 100 lidí bylo hospitalizováno. Označováno za druhou nejhorší havárii v dějinách.

SSSR 1957: Těžká havárie ve městě v Čejlabinské oblasti. V přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Příčinou exploze byla porucha na chladicím zařízení. Únik radioaktivity do ovzduší kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila až v roce 1989.

Zemětřesení v Japonsku, které v pátek dosáhlo 8,9 stupně Richterovy škály a otřáslo i domy v Tokiu, bylo páté největší ve světové historii. Podle seizmologů bylo skoro 8000krát silnější než to, které v únoru zdevastovalo novozélandský Christchurch. Spolu s následnou devastující vlnou tsunami si podle nové bilance vyžádalo skoro tisíc čtyři sta mrtvých a nezvěstných. Bilance obětí se ale s vysokou pravděpodobností ještě víckrát změní k horšímu. Přes 215 tisíc lidí přišlo o střechu nad hlavou.

##GMAP:5614:Japonsko - zemětřesení##

Vydáno pod