Z analfabeta spisovatelem v 90 letech: Příběh rybáře Jamese Henryho

Londýn - Kapitán rybářské lodi James Arruda Henry je jedním z nejstarších žáků na světě. Do svých devadesáti let držel v tajnosti, že neumí číst a psát. Teď si bývalý kapitán rybářské lidi k devětadevadesátým narozeninám nadělil vlastní autobiografii nazvanou In a Fisherman's Language. Kniha bývalého analfabeta jde na odbyt. Jeho odhodlání obdivuje celá zeměkoule. „Píšou mi čtenáři z celého světa. Vždycky mě to dojme až k slzám. Vlastně teď brečím pořád,“ prohlásil rybář.

James Arruda Henry se jako rybář specializoval na lov humrů. Podařilo se mu postavit vlastní dům a založit rodinu. Do devadesáti let ale jeho život nebyl žádné peříčko - schovával totiž před lidmi skutečnost, že je analfabet. 

Henry musel odejít ze školy ve třetí třídě kvůli práci - například pekl chleba. Vzpomíná, jak dostal jeden dolar od svého otce na čtvrtého července. „Byl jsem tak šťastný, že jsem si šel hned pro zmrzlinu,“ popisuje rybář ve své knize. Když pak žádal o řidičák, vše, co musel udělat, byl pouhý podpis. Průkaz mu pomohl získat přítel, který inspektorovi vysvětlil, že se jedná o zdejšího „humrového krále“.

Autobiografie Jamese Henryho
Autobiografie Jamese Henryho

Henry musel například v restauraci počkat, než si objednal někdo jiný, aby si mohl objednat to samé. Nevěděl, co se v menu ukrývá za jídla. Někdy rybář raději hladověl, než by se k negramotnosti přiznal a požádal o pomoc. Během celého života se rybář toužil naučit číst a psát, ale nikdy k tomu nebyla příležitost.

„Když to dokáže někdo jiný, tak já taky,“ rozhodl se Henry

Pořádnou motivaci našel až v příběhu vnuka otroka, který se naučil číst a psát v 98 letech. Četla mu jej vnučka. „Řekl jsem si, že když to mohl dokázat on, dokážu to taky,“ podotkl Henry. Následně trávil sám čas s knihami. Někdy kolem půlnoci usnul vyčerpáním „začtený“ do knihy. Až později požádal rodinu o pomoc.

Autobiografie Jamese Henryho
Autobiografie Jamese Henryho

Nyní je Henrymu úctyhodných 99 let a publikoval sbírku autobiografických esejů, které se čtou na základních školách. Rybář v nich popisuje své začátky v Portugalsku, život v činžáku na Rhode Islandu, nebo jak za mládí boxoval. Samozřejmě největší část vyprávění se týká Henryho života na moři. „Nemyslel jsem si, že to zajde takhle daleko,“ okomentoval rybář svoje úspěchy.