Brusel - Českým zbrojařům se otevírá možnost získávat ve Spojených státech veřejné vojenské zakázky. Český ministr obrany Alexandr Vondra dnes v Bruselu na okraj jednání NATO podepsal se svým americkým protějškem Leonem Panettou dohodu, která jim umožní ucházet se v USA přímo o kontrakty v obranné oblasti. Česko se po Polsku stává teprve druhou postkomunistickou zemí, která takovou dohodu s Washingtonem má. Doteď vystupovaly tuzemské podniky jen jako subdodavatelé. Oba politici se v Bruselu zúčastnili zasedání ministrů obrany a zahraničí zemí NATO.
Českým firmám se otevřela cesta k americkým armádním zakázkám
Přímý přístup k veřejným armádním zakázkám v USA pro české subjekty dosud blokovaly tamní zákony, podle nichž mají mít přednost americké firmy. České společnosti tak dosud mohly získat jedině nějaké subdodávky pro firmy z USA. Teď je ale vše jinak.
Alexandr Vondra:
„Nejsme žádní břídilové. Český průmysl, česká podnikavost, český inovativní potenciál mají prostě dobrý zvuk.“
Leon Panetta a Alexandr Vondra
Vondra dojednání dohody označil za nejdůležitější věc, které se za poslední rok ve vztazích s USA podařilo ČR dosáhnout. I získání zlomku amerických zakázek by českým firmám mohlo několikanásobně zvýšit obrat. Dalekohledy pro noční vidění, radar, co prosvítí i betonovou zeď, nebo šifrovací software - s tím vším chtějí teď české podniky dobýt zámoří. O získání zakázek ve Spojených státech by měla zájem i přerovská firma Meopta. Ta vyrábí třeba zaměřovače pro nové armádní útočné pušky Bran.
Jako jednu z priorit americké ministerstvo obrany pro následující roky vyhlásilo oblast kybernetické bezpečnosti. A právě v šifrovacích programech jsou tuzemské firmy na světové úrovni. Využít snazšího přístupu k zakázkám by mohli ale i výrobci zbraní, nebo různé společnosti z oblasti nových technologií, například ty zaměřující se na nanomateriály či informační technologie a systémy.
Američané mají podobnou smlouvu jen s 23 státy, jako jsou Francie, Británie nebo Izrael. Z bývalých východoevropských zemí jsou to už jen Polsko a právě teď i Česko.
Anders Fogh Rasmussen
Na dvoudenní schůzce ministrů obrany a zahraničí 28 členských zemí NATO, která dnes začala v Bruselu, se bude jednat i o Afghánistánu. NATO bude muset na květnovém summitu v Chicagu upřesnit, kolik peněz bude potřebovat Afghánistán a kolik peněz na bezpečnostní síly poté, co ze země v roce 2014 odejde většina zahraničních jednotek. Řekl to dnes v Bruselu šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Země NATO se mají dohodnout, jak velkou armádu a policii Afghánci potřebují a kdo je bude platit.
Mluví se až o částce 4 miliardy dolarů, kterou bude třeba platit. Podle Rasmussena by na afghánské síly měly finančně přispět i státy v regionu, protože mají největší zájem na zajištění stability Afghánistánu.
Předběžně se počítá s tím, že po odchodu bojových sil NATO bude mít afghánská armáda téměř 200 tisíc vojáků a ostatní bezpečnostní síly na 150 tisíc mužů.
Společná deklarace Česka, Polska, Slovenska a Maďarska
Češi na schůzce NATO taky vůbec poprvé spolu s Poláky, Slováky a Maďary představili společnou deklaraci. Hlásí se v ní hlavně k tzv. chytré obraně. Jak šetřit a přitom využívat společné vojenské síly. „Vidíte, že máme stejné představy o budoucnosti misi v Afghánistánu, alianci otevřené novým členům i chytré obraně,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
GALERIE
videogallery_220445