Hollande a Sarkozy si to rozdali před kamerami

Paříž - Kritika neúspěchů francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a snaha rozcupovat program socialisty Françoise Hollanda byly hlavními body televizního duelu, v němž se dnes v devět večer střetli oba prezidentští kandidáti před nedělním rozhodujícím druhým kolem voleb. Oba politici na úvod dvouapůlhodinové debaty chtěli ukázat, že jsou tím pravým, kdo dokáže Francouze sjednotit. Průzkumy veřejného mínění předpovídají vítězství Hollandovi, který vyhrál už první kolo voleb.

Hollande srovnával horší výkon francouzské ekonomiky s německou. Zdůraznil, že nezaměstnanost se za Sarkozyho vlády zdvojnásobila a deficit zahraničního obchodu stoupl na 70 miliard eur. „Tvrdíte vždycky, že to není vaše chyba. Vždycky si najdete obětního beránka,“ vytkl také například Sarkozymu a vyčetl mu, že je nakonec se vším spokojený. Sarkozy mu i při jiných příležitostech odpověděl obviněním ze lži a z překrucování hospodářských údajů. Připomněl mu také 35hodinový pracovní týden zavedený před lety za vlády socialistů, který snižuje konkurenceschopnost Francie.

Hollande zopakoval, že ukončí zvýhodňování bohatých, kterého se podle jeho názoru dopustil Sarkozy. Slíbil jim zvýšit daně například u kapitálových investic. Chce také obnovit růst zaměstnanosti mladých a lidí v předdůchodovém věku, a to tím, že za ně zaměstnavatelé nebudou platit sociální příspěvky. Minimální mzdy mají podle něj stoupat v závislosti na hospodářském růstu. Slíbil v kritické době několikaměsíční zmrazení cen pohonných hmot v jejich zdanitelné části, což by se notně dotklo příjmů státu. Sarkozy to označil za nemožné a Hollanda obvinil z demagogie.

Sarkozy zdůraznil potřebu zachovat v plné šíři produkci jaderné energie a obvinil Hollanda, že ji chce prudce snížit. Hollande kontroval prohlášením, že v příštím pětiletém období se zavře pouze jediná z několika desítek jaderných elektráren. Jeho vizí je z dlouhodobého hlediska snížit závislost na jaderné energii, z níž je ve Francii vyráběno 75 procent elektřiny, a snažit se rozšířit podíl obnovitelných energií.

Sarkozy zabojoval v debatě také o voliče krajní pravice; slíbil snížit o polovinu imigraci a důrazně varoval před islamizací Francie. Sarkozy prohlásil, že vysoký příliv imigrantů byl znatelný už za vlády socialistů. Také napadl záměr socialistického vyzyvatele umožnit cizincům s trvalým pobytem ze zemí mimo EU volit v místních volbách. 

Hollande ho za to nepřímo obvinil ze snahy si získat nacionalistické voliče. Osmnáct procent lidí v první kole hlasovalo pro krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou. Hollande zároveň zdůraznil, že se nehodlá podřizovat tužbám muslimské menšiny ve Francii a oddělovat muže a ženy v restauracích a na koupalištích. Také prohlásil, že hodlá zachovat zákon o zákazu zahalování žen, který představitelé islámu rovněž kritizují.

Podle listu Le Figaro neměly televizní debaty od svého zavedení v roce 1974 vliv na preference. Vždy přitáhly velkou pozornost a zachovaly se z nich i památné výroky, předvolební nálady voličů se ale neměnily. Pro Sarkozyho, který doufá, že Hollanda v diskusním duelu porazí, to není dobrá vyhlídka. Podle dosavadních průzkumů veřejného mínění má totiž Hollande před ním náskok šesti až deseti procentních bodů. Podle oslovených politologů a agentur provádějících průzkumy může televizní debata ovlivnit nanejvýš 200 000 až 300 000 lidí.