Srbové v neděli volí třikrát, ale bez velkého nadšení

Bělehrad – Srbsko v neděli čekají hned troje volby: bude se rozhodovat o novém prezidentovi, parlamentu a složení obecních zastupitelstev a radnic. Průzkumy veřejného mínění žádné velké změny neslibují a ani volební horečka zemi nezachvátila. O prezidentovi se přitom zřejmě bude rozhodovat až za dva týdny ve druhém kole.

Ačkoliv není vyloučeno, že vítězem parlamentních voleb se stane národně-konzervativní Srbská pokroková strana (SNS) Tomislava Nikoliče, chybí jí možný koaliční partner. U moci tak pravděpodobně zůstane současná vládní koalice v čele s Demokratickou stranou (DS) prezidenta Borise Tadiče. Podle některých politických analytiků může výrazně získat Socialistická strana Srbska (SPS) někdejšího autokratického prezidenta Slobodana Miloševiče, jehož dlouholetý mluvčí a v současnosti ministr vnitra Ivica Dačić by se dokonce mohl stát premiérem.

O tom, kdo se stane prezidentem, srbští voliči pravděpodobně v neděli ještě nerozhodnou, ani jeden z kandidátů zřejmě nezíská absolutní většinu, která by mu zajistila vítězství už v prvním kole. O křeslo hlavy státu spolu za dva týdny podle všeho svedou těsný souboj dosavadní prezident Boris Tadić a Tomislav Nikolić. Poprvé od pádu Miloševičova režimu v roce 2000 se hlavní politické síly v zemi shodují na stejném cíli: členství v Evropské unii. Letos v březnu se země oficiálně stala plnoprávným kandidátem na členství v EU. Aby ale Brusel zahájil přístupová jednání s Bělehradem, bude muset Srbsko vylepšit své vztahy s Kosovem. Nejmladší stát Evropy, který vyhlásil nezávislost před čtyřmi lety, je bývalou srbskou provincií a Srbové se se ztrátou tohoto území zatím nedokázali smířit.

Za osm let Tadičovy vlády Srbsko zatklo a vydalo spravedlnosti bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče a bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, kteří jsou u mezinárodního tribunálu v Haagu obžalováni ze spáchání genocidy a válečných zločinů. Z Nikoliče, dříve zapáleného nacionalisty, se stal proevropsky orientovaný pravicový populista. Jeho proměna a sliby reforem našly ohlas u lidí, kteří mají dost nezaměstnanosti a ekonomické stagnace. Bez práce je skoro 24 procent lidí, obyvatel Srbska ubývá a stárnou. Země bude mít co dělat, aby letos dosáhla předpovídaného půlprocentního růstu hospodářství.