Vzkaz řecké levice do Bruselu: Závazky bývalé vlády už neplatí

Atény – Závazky předchozího řeckého kabinetu ohledně úspor už neplatí. Evropské unii to dnes sdělil šéf Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexis Tsipras, který se dnes pokoušel sestavit novou vládu. Na koalici se ale nedohodl ani se socialistickým PASOKem, ani s konzervativní Novou demokracií (ND). Svůj dnešní vzkaz EU zdůvodnil tím, že voliči v nedělních parlamentních volbách jednoznačně odsoudili dosavadní dohody o vládních ekonomických reformách provázených drastickými škrty výměnou za finanční pomoc eurozóny se splácením obrovského dluhu Řecka. Očekává se, že ve čtvrtek řecký prezident pověří sestavením vlády už třetího politika po nedělních parlamentních volbách, které skončily patem. Třetím na řadě je podle výsledků voleb šéf socialistické strany PASOK a bývalý ministr financí Evangelos Venizelos. Řecko ale nejspíš míří k novým volbám v červnu.

Ráno zaslal Tsipras dopis v tomto znění šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi a řediteli Evropské centrální banky (ECB) Mariovi Draghimu. Už v předchozích dnech Tsipras řekl, že jeho strana je jednoznačně proti pokračování dosavadní politiky plnění „barbarských a ponižujících“ podmínek.

Alexis Tsipras:

Alexis Tsipras„Veřejný verdikt jasně dělá z memoranda o vládních škrtech neplatnou záležitost. A stejně tak lidi, kteří se na nich podíleli, což jsou (šéf PASOKu) Evangelos Venizelos, (šéf ND) Antonis Samaras a Mezinárodní měnový fond. Levicová vláda je jasnou první volbou. Teď nastane konec dohod o škrtech, které z nás dělají akorát nevolníky.“


Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že dohody s EU se musí respektovat a nelze si představit, že by je unie mohla či měla sjednávat znovu. V řeckém parlamentu ale navíc zřejmě není dostatečná podpora pro vládu stran odmítajících úsporná opatření vyžadovaná EU a MMF. „Je to daný fakt, že neexistuje dostatečná většina k vytvoření fronty proti pomoci od EU a MMF,“ prohlásil po setkání s Tsiprasem Panos Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové skončila čtvrtá v nedělních parlamentních volbách.

Vůdce vítězných konzervativců z Nové demokracie Antonis Samaras, který v pondělí neuspěl při pokusu o sestavení nové koaliční vlády, dnes vyzval k seskupení sil pravého středu s cílem zachránit členství země v eurozóně. Podle médií se tak již začal i on připravovat na předčasné volby, v nichž chce zastavit posilování radikální levice a obecně extremistických sil v Řecku.

Šéf SYRIZA se od úterý pokoušel dát dohromady vládní většinu mezi potenciálními koaličními partnery. Dnes Tsipras jednal především s vůdci proevropských stran ND a PASOK, které ve volbách utrpěly značné ztráty a přišly o nadpoloviční většinu v parlamentu. Ani s jednou stranou se ale nedohodl.

Šéf PASOK a exministr financí Venizelos prohlásil, že jednání o vytvoření koaliční vlády zatím nevedla k úspěchu, a chce se o sestavení vlády pokusit sám. Pověřen by tím mohl být ve čtvrtek. Jeho strana ve volbách skončila třetí. Předpokládá se ale, že se sestavit vládu nepodaří a že země půjde k dalším předčasným parlamentním volbám v červnu. „V dané fázi nejsme schopni dospět k dohodě, ale musíme v úsilí pokračovat,“ prohlásil Venizelos.

Video Telefonát Soni Dorňákové Stamu
video

Telefonát Soni Dorňákové Stamu

Euro kvůli Řecku a španělským bankám klesá vůči dolaru i jenu

Strach investorů z řecké politické situace trvá. Řecké akcie se propadly nejníž za posledních dvacet let. Euro vůči dolaru spadlo na téměř půlroční minimum a ztrácí již osmým obchodním dnem za sebou. Důvodem jsou obavy o další politický vývoj v Řecku a stabilitu španělských bank. Euro vůči dolaru oslabilo o půl procenta na 1,2934 USD, když během dne kleslo až na 1,2910 USD, nejníže od konce ledna.

Trhy se také obávají dalšího politického vývoje v Řecku. Vytvoření nové vlády po víkendových parlamentních volbách se zdá nereálné a podle komentátorů by současná situace mohla vést k odchodu země z eurozóny. Hlavní politické strany, které podporovaly úspory a reformy výměnou za zahraniční pomoc, nezískaly ve volbách potřebnou většinu, což vyvolalo obavy, zda bude země schopná odvrátit bankrot.