Třetí pokus o sestavení řecké vlády - možná úspěšný

Atény - Řecká Demokratická levice (DIMAR) souhlasí s podporou přechodné koaliční vlády na dva roky. Tato vláda by měla s podporou nadpoloviční většiny poslanců udržet zemi v eurozóně, ale postupně se odklánět od příliš přísných úspor. Vyplynulo to ze schůzky předsedy socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose s šéfem DIMAR Fotisem Kuvelisem. Venizelose dnes řecký prezident Karolos Papulias pověřil sestavením nové koaliční vlády; jde o třetí a zřejmě poslední pokus. Pokud by dosud vládní PASOK neuspěl, Řecko by nejspíš v červnu čekaly další předčasné parlamentní volby.

PASOK skončil v nedělních volbách třetí; o vytvoření nové koalice se již postupně pokusili vůdci dvou nejsilnějších stran. Nejdřív neuspěl šéf vládní konzervativní strany Nová demokracie (ND) Antonis Samaras a ve středu vůdce řecké krajní levice SYRIZA Alexis Tsipras.

DIMAR, který před volbami i po nich jednoznačně vylučoval vstup do koalice s dosavadním vládním tandemem PASOK a konzervativní Nové demokracie (ND) by si přála, aby se domluvil větší počet stran v parlamentu vzešlém z nedělních předčasných voleb, které má spojovat snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii. Venizelos vyjádřil naději, že se mu podaří sestavit alianci všech stran, jimž jde o záchranu Řecka před totálním ekonomickým kolapsem. Ten podle něj hrozí, pokud se země obrátí zády k eurozóně a přestane plnit dohody, na jejichž základě pobírá finanční pomoc na splácení obrovského státního dluhu.

Evangelos Venizelos po odchodu od prezidenta:

Evangelos Venizelos„Nejsem optimista, věci jsou složité. Je však možné uspět, protože lid chce stabilitu, udržet euro a zabránit novým volbám.“


DIMAR chce širokou koalici

Demokratická levice by si přála, aby se domluvil větší počet stran, které má spojovat snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii. Formace DIMAR ostře kritizovala Koalici radikální levice (SYRIZA), že při pokusu o sestavení vlády nevyvinula dostatečné úsilí a přiblížila zemi předčasným volbám. Těm se chce tato umírněná levice vyhnout, a proto navrhla, aby přechodná vláda s širokou podporou v parlamentu vládla do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014.

Fotis Kuvelis
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Petros Giannakouris

DIMAR má představu, že v široké koalici budou všechny velké strany, tedy i SYRIZA. Zároveň předpokládá, že je možné dosavadní dohody s eurozónou, které vedly k drastickým škrtům se snižováním mezd a důchodů a se zvyšováním daní, zrevidovat a vyjednat nové podmínky. PASOK i ND nyní připouštějí, že by pokus o vyjednání mírnějších podmínek stál za to. Dosavadní kroky vůdce strany SYRIZA ale nenaznačují, že by chtěl v tomto duchu spolupracovat. Podle něj je zapotřebí v podstatě dosavadní dohody úplně hodit přes palubu. Pokračování v politice úspor podle něj povede k rozpadu 17členné eurozóny. Varoval přitom před tím, že zastavení evropské finanční pomoci Řecku by ohrozilo „sociální soudržnost kontinentu“.

Proevropské strany ND a PASOK mají dohromady 149 poslanců v 300členném parlamentu. S 19 zákonodárci DIMAR by už ale měli pohodlnou většinu pro sestavení kabinetu. Venizelos by měl v pátek dopoledne jednat s vůdcem ND Samarasem o možnostech spolupráce.


Dosavadní kabinet tvořily ND a PASOK, které na základě dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zavedly v zemi drastická úsporná opatření. Výměnou dostává Řecko finanční pomoc k vyřešení své dluhové krize. Po nynějších volbách ale tyto strany ztratily parlamentní většinu. Zbylá pětice stran, které také vstoupily do parlamentu, dojednané úspory shodně odmítá. Společně by měly parlamentní většinu, ale nedokážou se vzájemně dohodnout na koalici. Jejich politická orientace se totiž pohybuje od radikální levice po fašizující krajní pravici.  

Pokud by v nových předčasných volbách podle předpokladů ještě více uspěly strany odmítající úsporná opatření, směřovalo by Řecko k odchodu z eurozóny. Zemi přitom podle odborníků hrozí bez finanční pomoci ostatních zemí eurozóny a MMF státní bankrot. Vlády členských zemí eurozóny se ale dohodly, že Řecko prozatím finančně podrží, i když Atény nejsou schopny sestavit novou vládu a jednoznačně deklarovat snahu pokračovat v reformách. Část politických stran v Řecku přitom prohlásila, že by Řecko mělo upustit od slibů, které dalo Mezinárodnímu měnovému fondu a partnerům v EU výměnou za finanční pomoc.

Evangelos Venizelos a Karolos Papoulias
Zdroj: ČT24

Řecká radikální levice by v opakovaných volbách zvítězila

Z prvního průzkumu po nedělních volbách vyplývá, že v opakovaných volbách by zvítězila SYRIZA. Ve volbách skončila druhá s 16,8 procenta hlasů, nyní by ji volilo 23,8 procenta lidí. Na druhém místě by skončila konzervativní Nová demokracie (ND), která skončila první se skoro 18,9 procenta hlasů. Nyní by obdržela jen 17,4 procenta. Pro radikální levici by šlo o to významnější úspěch, že by dostala jako bonus 50 poslaneckých míst, která nyní má ND, a mohla by snáze hledat v parlamentu koaliční partnery v levém politickém spektru. Socialisté z PASOK, kteří v nedělním hlasování byli třetí s 13,2 procenta, by klesli na 10,8 procenta, respektive 12,6 procenta. Zbývající čtyři parlamentní strany, včetně neonacistů ze Zlatého úsvitu, by obdržely přibližně stejný počet hlasů jako v neděli.

Video Studio ČT24 o situaci v Řecku
video

Studio ČT24 o situaci v Řecku

Evropa vyzývá Řecko k dodržení závazků

Evropské metropole v čele s Berlínem vyzývají Řeky, aby dodrželi své závazky a pokračovali v úsporných krocích. "Pokud chce Řecko zůstat v eurozóně, a velká většina Řeků to chce, tak nejlepší cestou je ta, kterou jsme vybrali. Není možné mít jedno (finanční záchranu a euro) bez druhého (úsporných opatření)," upozornil německý ministr financí Wolfgang Schäuble na zasedání v Bruselu.

Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Má už v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč). Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu na nový rekord 21,8 procenta.


Cohn-Bendit varuje před vojenským převratem

Známý francouzský europoslanec Daniel Cohn-Bendit se domnívá, že bez nouzové pomoci zvnějška by Řecku hrozil vojenský převrat a další dramatický pokles životní úrovně. V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde také vyjádřil přesvědčení, že Řecko z eurozóny nevystoupí. „V Řecku se zhroutil politický prostor, je třeba vyslat signál naděje. Když necháme Řeky, aby se v tom plácali sami, riskujeme vojenský puč. Propad životní úrovně by byl ještě dramatičtější,“ řekl francouzsko-německý politik. Podle něj je třeba společně s Řeky hledat východisko tak, aby Řecko mohlo dodržet své závazky.