Začíná proces s válečným zločincem Mladičem

Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes zahájí v Haagu proces s bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem. Je obviněn z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a z genocidy během války v Bosně a Hercegovině (1992-1995). Mladić je vedle zesnulého bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče nebo bývalého politického předáka bosenských Srbů Radovana Karadžiče jednou z nechvalně proslulých hlavních postav válečných konfliktů v rozpadající se Jugoslávii, které čelí obžalobě, a zároveň jako poslední z nich předstupuje před soud.

Mladić byl obžalován v roce 1995 spolu s Karadžičem. Oběma se dařilo více než deset let unikat spravedlnosti. Karadžič byl dopaden v červenci 2008 v Bělehradě a Mladiće dopadly srbské úřady loni koncem května v obci Lazarevo na severu země. Miloševiče, který byl obžalován v roce 1999, vydalo Srbsko do Haagu v roce 2001. V roce 2006 ale zemřel, aniž tribunál vynesl rozsudek.

Mladičovo obvinění z genocidy se týká masakru ve východobosenské Srebrenici, kde jednotky pod jeho velením v červenci 1995 povraždily více než sedm tisíc muslimských mužů a chlapců. Šlo o nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války v roce 1945. Obžaloba v souvislosti se srebrenickým masakrem tvrdí, že Mladić byl součástí „společné zločinné akce“, jejímž cílem byla „likvidace Muslimů ve Srebrenici zabitím mužů a chlapců“. Obžaloba také upozorňuje na skutečnost, že jednotky bosenských Srbů se pokusily zvěrstva zahladit tím, že těla obětí pohřbily do několika vzdálených hromadných hrobů. Mladić také čelí odpovědnosti za obléhání a ostřelování Sarajeva, při němž zahynulo 10 000 civilistů. Podle obžaloby bylo záměrem této operace „šířit teror mezi civilními obyvateli“ bosenské metropole.

Mladić po svém dopadení a převozu do Haagu prohlašoval, že je „těžce nemocný člověk“. Rovněž jeho rodina opakovaně tvrdila, že trpí řadou zdravotních problémů, jejichž léčba se během dlouholetého skrývání zanedbávala. Hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz se pokusil obavy z Mladičova zdraví rozptýlit. Uvedl, že jeho zdravotní stav se zdá být lepší než v době, kdy byl tribunálu vydán. Také tvrdí, že pro něj nebude obtížné absolvovat plánovaných 200 hodin vyhrazených pro výpovědi 411 svědků. Prokuratura na žádost soudců také zjednodušila obžalobu, aby proces urychlila. O zhruba polovinu proto snížila počet obvinění z konkrétních zločinů, kterým v rámci 11 bodů obžaloby čelí.

/*json*/{"map":{"lat":52.0945862995,"lng":4.28435146809,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":52.094444,"lng":4.284444,"type":"1","description":"ICTY v Haagu"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Válka v Bosně si vyžádala nejméně 100 000 lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech - muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.

Video Telefonát Evy Hrnčířové
video

Telefonát Evy Hrnčířové