První fáze protiraketové obrany už chrání Evropu

Chicago - První fáze systému protiraketové obrany, která by měla chránit Evropu před útoky z Blízkého východu, je funkční. Na summitu Severoatlantické aliance v Chicagu to uvedl její šéf Anders Fogh Rasmussen. Budování systému by celkem mělo mít čtyři fáze. Po prozatímní fázi bude v roce 2015 následovat počáteční akceschopná fáze, uvedl Bílý dům. Plně funkční by systém měl být v roce 2018.

Rasmussen nynější stav systému označil za prozatímní. V praxi to znamená, že i když je systém stále v plenkách, dokáže již ochránit před útokem balistickou raketou. „Jde o první krok k dlouhodobému cíli,“ uvedl generální tajemník NATO. Systém už sestřelí balistickou raketu vypálenou například z Íránu. Experti aliance si za funkčností systému stojí, zatím dokáže propojit turecký radar s dalšími stanovišti v Polsku nebo na amerických lodích. 

Aliance se v této fázi dohodla na velících a kontrolních procedurách pro obranu proti balistickým raketám. Součásti systému jsou nyní ve Španělsku, Turecku, Rumunsku a Polsku. NATO převzalo přímou kontrolu nad radarovou součástí systému umístěnou v Turecku. Americké lodě schopné podílet se na protiraketové obraně v Evropě jsou nyní schopné fungovat pod operačním velením NATO, pokud to bude potřeba.

Protiraketový systém, jehož podoba byla dohodnuta na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010, by měl chránit Evropu a její alianční spojence před potenciálními balistickými útoky od států, jako jsou Írán nebo KLDR. Projekt počítá se zapojením Ruska, obě strany se však rozcházejí v pohledu na způsob realizace této spolupráce.

Stoprocentně funkční by měl být systém v roce 2018 a Česko se na něm oproti někdejším plánům přímo podílet nebude. Summit ale odsouhlasil i české výcvikové centrum pro posádky vrtulníků, které bude připravovat alianční letce pro všechny úkoly včetně bojového nasazení. Působit by centrum mělo v Pardubicích, kde už dnes cvičí třeba afghánští piloti. Podobné aktivity se dají očekávat i v budoucnu. Aliance totiž na summitu potvrdila původní plán stáhnout se do roku 2014. Nadále ale bude pomáhat afghánským bezpečnostním složkám a také je i financovat. Z potřebných čtyř miliard je rozpočet země schopen dát jen půl miliardy.

Video Summit NATO o proitraketové obraně a Afghánistánu
video

Summit NATO o proitraketové obraně a Afghánistánu

Vondra: Přišli jsme o nabídku Američanů

Plánovaný alianční systém nahradil dřívější záměr Washingtonu vybudovat prvky štítu na území Česka a Polska, jež byly rovněž terčem tvrdé kritiky Rusů. Americký prezident Barack Obama pak od tohoto plánu ustoupil. 

Český ministr obrany dnes řekl, že o případné české účasti v dalších fázích systému se neuvažuje. „V tomto systému my jsme o své místo bohužel přišli, nemá cenu se do toho teď nějakým způsobem vlamovat, protože ty role jsou rozděleny,“ podotkl Vondra, který patřil mezi zastánce české účasti v americké protiraketové obraně.

Alexandr Vondra v USAAlexandr Vondra, ministr obrany ČR:

„Přišli jsme prostě o příležitost, kdy Američané nám něco nabízeli takříkajíc za své peníze. Teď to trochu v jiné formě instalují na Balkáně a v Polsku. My jsme tady o tu příležitost přišli a pokud se někdy objeví, tak to bude holt také za naše peníze.“


Dodal, že kromě protiraketové obrany iniciované Spojenými státy si vlastní systém buduje i aliance. Oba systémy budou spolupracovat. Vondra nevylučuje, že do aliančního projektu by se v budoucnu mohla zapojit i Česká republika. Ve střednědobém výhledu se to ale nestane, protože na to stát nemá peníze.

Vondra během summitu také odmítl další škrty v českých výdajích na obranu. Podle něj by to bylo něco, co by podkopávalo principy společné obrany. Ministr si naopak myslí, že do budoucna je situaci nutné stabilizovat a přispívat více.

Albánský prezident Bamira Topi, Barack Obama, generální tajemník Anders Fogh Rasmussen a David Cameron
Zdroj: ČTK / AP
Autor: Pablo Martinez Monsivais

Policie zatkla několik desítek demonstrantů proti NATO

Čtyři policisté byli zraněni a 45 demonstrantů zatčeno při zásahu pořádkové policie proti nedělnímu pochodu protiválečných aktivistů k místu konání summitu NATO v Chicagu. Uvedla to chicagská policie. Skupina právníků, která pochod doprovázela, podle ní obvinila policii z nepřiměřeného zásahu vůči demonstrantům. Zraněno bylo podle ní nejméně 12 protestujících a zadrženo přes 60 lidí. O pořádek v Chicagu se stará kolem 3 000 policistů.

Protiváleční aktivisté uspořádali v neděli pochod ke konferenčnímu centru McCormick Place, kde jednají účastníci aliančního summitu. Pestrá směs aktivistů - zastánci svobodné Palestiny, bojovníci za svobodu Portorika, práva žen, příznivci hnutí Okupujte Wall Street, antiglobalisté, veteráni proti válce a mnozí další - se sešla v Grantově parku u Michiganského jezera, odkud se tisíce lidí vydaly na pětikilometrovou trasu pochodu. Poté došlo na potyčky s policií.

Protesty proti summitu NATO v Chicagu
Zdroj: ČT24

Řečníci v amfiteátru shodně kritizovali Severoatlantickou alianci. Označovali ji za největšího agresora v současném světě, kritizovali také používání bezpilotních letadel v Afghánistánu a Pákistánu. Spojené státy se svými spojenci by podle aktivistů měly válku v Afghánistánu okamžitě ukončit.

Pákistánský prezident žádá trvalé řešení bezpilotních úderů USA

Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí naléhal v neděli při summitu NATO na Spojené státy, aby pomohly nalézt „trvalé řešení“ úderů amerických bezpilotních letadel, které přiživují napětí mezi těmito dvěma nestabilními spojenci. Zardárí také vyzval USA, aby udělaly více pro odškodnění za smrt 24 pákistánských vojáků zabitých nedopatřením v listopadu při americkém náletu u hranic s Afghánistánem. Předmětem schůzky ministryně zahraničí Hillary Clintonové se Zardárím byla především snaha završit jednání o znovuotevření pákistánských cest konvojům NATO směřujícím do Afghánistánu, které Islámábád zablokoval v reakci na incident.

Francie chce ukončit afghánskou misi o dva roky dříve

Lídři členských států se zaměřují především na plánování odchodu svých vojsk z Afghánistánu. V konferenčním centru vládne shoda, jen Francie potvrzuje, že misi ukončí o dva roky dřív než ostatní. "Bojové jednotky stáhneme z Afghánistánu do konce roku. V roce 2013 tam necháme jen školitele policie a armády, prohlásil francouzský prezident François Hollande.

Organizace spořádaného odchodu 130 tisíc vojáků z nadále nebezpečné země alianci tíží. Slib, že zůstanou do konce roku 2014, chce ale splnit. „Jakmile Afghánci převezmou do konce roku 2014 plnou odpovědnost, naše bojová mise skončí, ale neodejdeme. NATO povede novou misi výcviku a podpory bezpečnostních sil,“ zdůraznil generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen.