Sudetští Němci ocenili rodáka z ČSR, ale vyzvali Česko i k dialogu

Norimberk – Sudetští Němci dnes zahájili svůj každoroční sraz a hned v úvodu vyzvali Česko k dialogu. Zároveň ale také vyznamenali svou Cenou Karla IV. malíře a spisovatele původem z Československa Maxe Mannheimera, který je známý svým bojem proti nenávisti. Setkání představitelů menšiny vysídlené po druhé světové válce z tehdejšího Československa se tento víkend koná v bavorském Norimberku.

Hned na začátek 63. srazu Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyzvali sudetští Němci k dialogu s Prahou. K dialogu Čechy vyzval například předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany. „Překonat nemluvnost a posílit připravenost k naslouchání mohou zde, stejně jako v České republice, přispět k porozumění a smíření,“ prohlásil Pany. Smířlivému kurzu odpovídal i obsah dnešních vystoupení, jimž dominovaly pohledy do budoucnosti; výraz „Benešovy dekrety“ zazněl pouze jedinkrát. Bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová označila tato poválečná prezidentská nařízení, jež zbavila sudetské Němce v Československu občanských a majetkových práv, za „bezpráví, které nepatří do dnešní Evropy“. Ostrá slova na adresu Prahy, která byla během sudetoněmeckých dnů pravidelně slyšet ještě před několika lety, vůbec nezazněla. 

Cenu Karla IV. jako uznání za šíření humanity obdržel spisovatel a malíř Mannheimer

Dvaadevadesátiletý Max Mannheimer, rodák z Nového Jičína, jako Žid přežil nacistický holocaust; se svou druhou manželkou, sudetskou Němkou, po válce opustil svou vlast a usadil se v Německu. Ani k jedné zemi prý ale necítí zášť za to, co jemu a jeho rodině v minulosti způsobily.

Max Mannheimer:

„Já nemám nenávist proti nikomu. Vyrostl jsem s německými a českými dětmi a říkám si, že kdybych nebyl Žid a přišel by takový propagandista a nacisté, nevím, jestli bych odolal.“


Své dnešní vyznamenání vnímá jako ocenění toho, že mluví s mladými lidmi o holocaustu a snaží se šířit humanitu ve společnosti. Zdůraznil však, že sudetoněmeckou cenu přijal až nyní, po politickém sblížení mezi Prahou a Mnichovem, o které se podle něj zasloužil současný bavorský premiér Horst Seehofer. 

„Pouze setkáváním lidí, výměnou názorů může dojít ke sblížení,“ vyzdvihl tento obdivovatel bývalých prezidentů Tomáše Garriqua Masaryka a Václava Havla význam dialogu. Ten mezi mnichovskou a pražskou vládou v minulosti ztroskotával na podpoře, kterou bavorští premiéři projevovali požadavku sudetských Němců na zrušení takzvaných Benešových dekretů; ten přitom Česko odmítá. Se sudetskými Němci Praha oficiální kontakt neudržuje, což by jejich zastřešující svaz rád změnil.