Po 30 letech končí v Egyptě výjimečný stav

Káhira – V Egyptě po více než 30 letech končí platnost zákona o výjimečném stavu. Káhira ho zavedla v roce 1981 po zavraždění tehdejšího prezidenta Anvara Sadata muslimskými extremisty. Úřady mohly díky výjimečnému stavu zakazovat protivládní protesty, cenzurovat média, věznit lidi neomezeně dlouhou dobu bez obvinění a soudit je před mimořádnými tribunály. Zrušení výjimečného stavu požadovali revolucionáři, kteří svrhli prezidenta Husního Mubaraka. Tomu teď hrozí trest smrti.

Armáda, která zemi vládne od svržení prezidenta Mubaraka, oznámila, že platnost zákona končí. Odpovědnost za ochranu země ponese armáda dál, dokud moc nepřevezme civilní vláda. K tomu by mělo dojít koncem června, do kdy má být známo jméno nového prezidenta.     

Muhammad Mursí, kandidát na egyptského prezidenta:

„Výjimečný stav skončil 31. května. My ho už nepotřebujeme. Není pro něj využití. Trestní právo bude stačit.“


Předseda egyptské Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF) odvolání výjimečného stavu oznámil letos v lednu. Zvláštní zákon však tehdy zůstal částečně v platnosti.

Pro řadu Egypťanů je to ale pořád armáda, která garantuje, že zemi neovládne chaos. „Vojáci jsou skutečně oddaní Egyptu. Ministerstvo vnitra nefunguje a my na něj nemůžeme příliš spoléhat. Pokud by se vojáci vrátili do kasáren, přijdou problémy,“ domnívá se jeden z Káhiřanů.

Armádě umožnil výjimečný stav vybudovat určitý paralelní právní systém s vlastními soudy nad civilisty. Lidskoprávní organizace odhadují, že zákon v době revoluce dostal do vazby přes 10 tisíc lidí. Údajně jich tam stále je 188.

Husní Mubarak
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Mohammed al-Law

Stejně jako zrušení výjimečného stavu má hlasování o nové hlavě státu potvrdit konec moci armády. Než ale Egypťané půjdou v druhém kole k urnám, možná je znovu rozdělí verdikt nad bývalým prezidentem. Mohl by padnout už zítra. „Pokud Mubaraka neodsoudí, myslím, že naši zemi znovu čekají problémy. Mnohem větší, než jaké máme teď. V době před volbami to není dobré. Dva zbývající kandidáty navíc velká část populace nechce. Nechce ani Muslimské bratrstvo ani kandidáta bývalého režimu,“ prohlásil jeden z obyvatel Káhiry.

Mubarakovi hrozí trest smrti za podíl na zabití víc než osmi set demonstrantů. Pokud odsouzen nebude, do ulic nejspíš vyjdou ti, kdo ho svrhli. Pokud bude, mohou města zaplnit jeho stoupenci.