Boj evropských zemí proti korupci musí být efektivnější

Brusel - Efektivnější regulace finacování politických stran, stanovení pevných pravidel pro lobbing nebo zprůhlednění zadávání veřejných zakázek patří mezi nejzásadnější body, na nichž by evropské země měly zapracovat, aby účinněji zabránily korupci. Vyplývá to ze zprávy, kterou v Bruselu představila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Doporučení se samozřejmě týkají i České republiky. Podle odborníků korupce připraví ročně Evropskou unii o nejméně 120 miliard eur (asi 3,1 bilionu korun). „Korupce je nemoc, která ničí zemi zevnitř,“ uvedla Evropská komise.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: David Port

Korupce se podle TI podílí na problémech, které země mají se zadlužeností a státním rozpočtem. Zpráva zvlášť kritizuje fakt, že v mnoha zemích představitelé nenesou plnou odpovědnost za svou činnost. „Vazby mezi korupcí a pokračující finanční krizí v těchto zemích nelze již déle ignorovat,“ zdůraznili autoři textu.

Boj proti korupci v Česku slábne

Zpráva TI konstatuje, že mechanismy, které mají zabránit korupci, se v jednotlivých zemích výrazně liší. Nejkvalitnější jsou v severských státech, v Německu a v Británii. Ve 12 zemích, které do Evropské unie vstoupily v letech 2004 a 2007, lze podle TI za poslední dvě desetiletí vysledovat v boji s korupcí určitý pokrok. Zpráva ale varuje, že v Česku, na Slovensku a v Maďarsku se po vstupu do unie objevily známky toho, že odhodlání potlačovat korupci slábne.

Marco Lönnqvist, redaktor finské televize YLE:

„Korupční politici a obchodníci v Česku jsou schopni využívat veřejné peníze a šetřit své vlastní. V ostatních zemích ale tito lidé většinou využívají svých soukromých zdrojů na to, aby ovlivňovali nějaký politický proces. Kauza Rath je opravdu výjimečná.“


Co zlepšit v boji proti korupci
Zdroj: ČT24

Lobbing bez pravidel - zhouba evropských zemí

Pro zajištění účinnějšího boje proti úplatkářství TI doporučuje zpřísnit pravidla pro financování politických stran. Podle organizace by měly jednotlivé státy stanovit strop pro nejvyšší individuální dar pro politickou stranu. TI také doporučuje zakázat anonymní dárcovství a vytvořit úřad, který bude na financování stran dohlížet a trestat případná porušení pravidel. Organizace rovněž kritizuje, že lobbing v evropských zemích většinou nemá jasně daná pravidla. Výsledkem toho podle ní je, že činnost lobbistů je skrytá před pohledem veřejnosti a jejím výsledkem je často zisk několika málo jednotlivců na účet celé společnosti.

TI proto doporučuje, aby ve všech evropských státech vznikly veřejně přístupné registry, do nichž by se lobbisté povinně museli zapsat. Zároveň by podle organizace měly evropské země stanovit etické kodexy pro lobbisty a stanovit sankce za porušení stanovených pravidel. U každého schváleného zákona by navíc mělo být podle TI uvedeno, jaké v něm zákonodárci na popud lobbistů provedli změny.

Organizace rovněž varuje před korupcí při zadávání veřejných zakázek. Za jedno z rizik označuje stanovení příliš vysoké hranice pro hodnotu veřejné zakázky, nad kterou se musí vypisovat výběrové řízení. TI uvádí jako odstrašující příklad Česko, kde se hromadí veřejné zakázky se zadávací cenou těsně pod stanovenou hranicí.

Pro omezení rizika korupce při zadávání veřejných zakázek TI doporučuje snížit hranici pro vypsání výběrového řízení. Organizace se také domnívá, že vypisování výběrových řízení na internetu by vedlo k větší transparentnosti. Upozorňuje však, že v některých zemích by přechod na elektronická výběrová řízení přinesl značné jednorázové náklady.

Radim Bureš, projektový manažer Transparency International ČR:

„V severních zemích je menší zadluženost, lepší ekonomický růst a odolnost institucí vůči korupci vyšší. Napomáhá tomu jednak vysoká transparentnost společenského života, jednak i kvalita politického života a důvěra lidí v politiku.“


Tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že korupce bují pořád víc

Podle průzkumu EU 75 procent obyvatel Evropy považuje korupci za sílící problém ve svých zemích. „Obavy Evropanů se již netýkají možné policejní či jiné podobné korupce. Evropané nyní vnímají korupci jako úzký vztah mezi podnikatelskou a politickou elitou. Evropští lídři to ale neberou v úvahu,“ tvrdí člen vedení TI Finn Heinrich.