Washington - O polovinu víc amerických vojáků zemřelo letos vlastní rukou než během válečných operací v Afghánistánu. Vyplývá to z důvěrné zprávy Pentagonu. Za prvních 155 dnů letošního roku zvolilo dobrovolný odchod ze života 154 amerických vojáků v aktivní službě. Příčin je mnoho - od posttraumatického stresu až po finanční problémy či frustraci z dlouhých bojů.
Americkou armádu zachvátila vlna sebevražd
Mezi americkými vojáky přibývá alkoholiků
Sebevraždy jsou podle vojenských psychologů odrazem napětí, jemuž byli a jsou vystaveni američtí vojáci v Iráku a Afghánistánu. Ozbrojené síly se podle Pentagonu potýkají i se stále častějšími případy sexuálního násilí a alkoholismu.
V letech 2010 a 2011 počet sebevražd v armádě stagnoval, letos se ale znovu zvýšil. Důvody nejsou podle expertů jasné. Za příčinu bývá označován posttraumatický stres, nadměrné užívání léků, osobní, finanční problémy či nekonečné bojové akce.
Vývoj asi lepší nebude
Do 3. června letošního roku zaznamenala armáda 154 sebevražd, což je o 24 víc než ve stejném období loňského roku a o čtvrtinu víc než v roce 2010. Neblahý vývoj bude podle odborníků nepochybně do konce roku pokračovat.
Velení armády zřídilo důvěrné telefonní linky a do pole vyslalo velké množství psychologů. Do výcviku vojáků byl zařazen stresový trénink. Přesto se počty sebevražd zvyšují - vojáci v krizové situaci nevyhledávají odbornou pomoc z obavy, že by byli okolím okamžitě odepsaní.
Počty sebevražd začaly stoupat v roce 2006 a po stagnaci v letech 2010 a 2011 se letos znovu zvyšují. Armádní statistiky přitom zahrnují jen případy sebevražd vojáků v aktivní službě, nikoli veteránů, záložníků či příslušníků Národní gardy.
Za posledních 10 let nespáchal sebevraždu ani jeden český voják v zahraničí
Podle české armádní psycholožky Heleny Sovákové je příčinou sebevražd i zúžení životního prostoru, v němž se vojáci pohybují, úplná ztráta soukromí, odloučení od rodin a všudypřítomné nebezpečí a smrt. Za posledních deset let nespáchal ani jeden český voják v zahraničí sebevraždu. „Je to možná i tím, že čeští vojáci jsou vysílání na mise na dobu šesti měsíců a mezi jednotlivými nasazeními jsou osmnáctiměsíční přestávky,“ vysvětluje mluvčí Generálního štábu AČR Jana Růžičková.