Su Ťij požádala o podporu barmské ekonomiky

Ženeva - Podpora barmské ekonomiky a práv zaměstnanců jako cesta k upevnění politických změn a reforem, k nimž v Barmě došlo. To bylo hlavní téma projevu nositelky Nobelovy ceny míru a představitelky barmské opozice Su Ťij na konferenci Mezinárodní organizace práce (MOP) v Ženevě. Uvedla, že Barmánci stejně jako mezinárodní společenství demokratizaci v zemi vítají, a poděkovala za nečekaně vřelé přijetí, jakého se jí v Evropě dostalo. Vyzvala přitomné k návštěvě Barmy, aby lidé poznali, kolik potenciálu v ní je, a požádala o investice do barmského hospodářství a zrušení sankcí vůči Barmě.

Su Ťij v Ženevě uvítala snahu mezinárodního společenství otevřít Barmu světu, nicméně její projev byl z velké části zaměřen na trh práce a práva zaměstnanců, problematiku nucených prací nebo pracovní migrace, která se týká i mnoha Barmánců v sousedním Thajsku. Mluvila o pracovních zákonech a reformách, které by měly zlepšit podmínky pracujících lidí v zemi. Su Ťij uvedla, že je třeba chránit práva pracujících, vytvořit nové pracovní příležitosti a nutná je také úprava zásahu státu do činnosti odborů.

Su Ťij:

„Chtěla bych, abyste o Barmě nepřemýšleli jako o národu, ale jako o lidech.“


Barma by podle Su Ťij měla uvažovat o privatizaci a rozvoji infrastruktur, nicméně v těžařském průmyslu nabádala politička k obezřetnosti. Konkrétně varovala cizí firmy před spoluprací se státní ropnou společností MOGE (Myanmar Oil and Gas Enterprise), která podle ní není dostatečně transparentní ani důveryhodná. Vyzvala svět k investicím do Barmy, která je bohatá na nerostné suroviny. Zdůraznila také potenciál mladých lidí a požádala o pomoc při budování nové společnosti. Zrušení sankcí podle Su Ťij pomůže rozvoji ekonomiky, což posílí i rozvoj demokracie založené na lidských právech. Politička ale varovala před hospodářským rozvojem, který by ignoroval práva pracujících.

Su Ťij:

„Ráda bych požádala o pomoc a investice, které posílí demokratizační proces podporou sociálního a ekonomického pokroku, jenž prospěje politickým reformám.“


Jen několik hodin před projevem barmské političky oznámila MOP zrušení více než desetiletých restrikcí vůči Barmě a umožnila jí zapojit se znovu do činnosti organizace. Uznala tím pokrok, jakého země dosáhla přijetím nového zákona o odborech a příslibem vlády, že do roku 2015 zruší nucené práce.

Nositelka Nobelovy ceny na historické návštěvě v Evropě

Su Ťij je na historické návštěvě Evropy, během níž navštíví vedle Švýcarska také Norsko, Británii, Irsko a Francii. Ze Švýcarska letí Su Ťij přímo do Osla, kde měla už v roce 1991 převzít Nobelovu cenu za mír. Tehdy se ale ceremonie nemohla kvůli věznění zúčastnit, a tak tam slavnostní děkovnou řeč přednese v sobotu s více než dvacetiletým zpožděním. Su Ťij tak oficiálně převezme Nobelovu cenu, na kterou ji navrhl československý prezident Václav Havel.

Očekává se, že návrat Su Ťij do Evropy bude triumfální. V evropských metropolích bude přivítána s okázalostmi, které bývají vyhrazeny spíše pro hlavy státu. V Londýně přednese projev k oběma komorám britského parlamentu, v Paříži ji bude hostit nově zvolený francouzský prezident François Hollande. V Dublinu se pak politička zúčastní koncertu, který byl uspořádán speciálně pro ni. „Národní liga pro demokracii opakovaně zdůrazňovala potřebu právního státu a ukončení etnických konfliktů v naší zemi. Dokud nebudou tyto podmínky splněny, tak základ pro zdravý, sociální, politický a hospodářský růst nemůže být nastolen,“ řekla politička v Ženevě.

Su Ťij na konferenci MOP v ŽenevěŠestašedesátiletá Su Ťij strávila dlouhá léta v Barmě v domácím vězení. Poprvé od roku 1988 vycestovala do thajské metropole, a to na konci letošního května. V Thajsku se zúčastnila Světového ekonomického fóra a setkala se i s početnou komunitou uprchlíků z Barmy. Su Ťij je nyní poslankyní dolní komory barmského parlamentu za volební okres Kohmu. Zvolena byla v dubnových doplňovacích volbách.


Su ŤijDo Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. Su Ťij vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. Ve Velké Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny. Za ohrožování státu byla od července 1989 zadržována vojenskou juntou v domácím vězení, propuštěna byla o šest let později. Pod „domácím dohledem“ byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. V zajetí tak prožila více než 15 let z 22. Zatímco byla vězněna, její Národní liga pro demokracii (NLD) přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990, junta však výsledky voleb neuznala a odmítla předat moc. Před dvěma lety si vládnoucí generálové v nedemokratických volbách pojistili hladký přechod k civilní vládě a teprve poté disidentku z domácího vězení propustili.


Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 Su Ťij zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s barmským vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se rovněž k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.