EP zastavil kvůli Schengenu jednání s Radou o rozpočtu na vnitřní bezpečnost

Štrasburk - Evropský parlament vyhlásil odvetná opatření za to, že ho členské státy EU ponechaly stranou v rozhodování o fungování schengenského prostoru. Země EU se dohodly, že nově bude možné obnovit kontroly na hranicích s takovým státem Schengenu, který dostatečně nekontroluje vnější hranici prostoru. Jednalo by se o dočasné řešení problému. Všechny hlavní poslanecké skupiny se ale nyní shodly, že parlament přerušuje jednání o pěti zákonech týkajících se schengenského prostoru.

„Za 18 let, co jsem v Evropském parlamentu, jsem nezažil takovou většinu napříč politickým spektrem,“ řekl předseda EP Martin Schulz po schůzce předsedů politických klubů. „Zastavujeme jednání mezi parlamentem a Radou EU o pěti zákonech, včetně rozpočtu na financování vnitřní bezpečnosti v roce 2013,“ dodal Schulz. Z pořadu jednání je stažen i návrh na mechanismus, který má hodnotit fungování Schengenu. „Je to dalekosáhlé rozhodnutí Evropského parlamentu v reakci na dalekosáhlé rozhodnutí rady,“ řekl šéf EP.

Ministři vnitra zemí EU minulý týden schválili možnost, podle níž mohou státy o dočasném obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru rozhodovat samy. Kromě toho z hodnocení fungování Schengenu vyřadily Evropský parlament. Chtěly tím reagovat na příliv ilegálních přistěhovalců, například z Turecka přes Řecko. Již v úterý krok členských států ostře kritizovali poslanci v plénu EP. Největší z poslaneckých skupin, pravostředová Evropská lidová strana, dokonce ukončila spolupráci s dánským předsednictvím v EU, které končí na konci června.

Schulz nabídl členským státům co nejrychlejší schůzku. „Jsme připraveni hledat řešení, pokud Rada EU zruší rozhodnutí vyloučit Evropský parlament z tohoto důležitého legislativního procesu,“ dodal. Podle něj budou odvetná opatření platit, „dokud se nedosáhne přijatelné dohody s Radou EU o všech otázkách kolem Schengenu“. Stranou zůstala Evropská konzervativní a reformní skupina, jejíž hlavní součástí jsou britští konzervativci. Schengen se jich totiž netýká, uvedl Schulz. V tomto klubu je i česká ODS.

Schengenský prostor tvoří 26 zemí včetně ČR. Kromě členských států unie (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) v něm jsou i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Státy přitom už nyní mohou obnovit kontroly na vnitřních hranicích Schengenu, ale pouze při ohrožení veřejného pořádku nebo kvůli zajištění bezpečnosti například při velkých mezinárodních akcích.

Evropská komise chtěla, aby o dočasném uzavření hranic bez těchto podmínek rozhodovala kvalifikovaná většina zemí EU na základě jejího doporučení. Rozhodnutí členských států z minulého týdne tak zklamalo i komisi, která je důrazně kritizovala.