Americký pilot sestřelený Sověty získal posmrtně vysoké vyznamenání

Washington – Spojené státy za studené války podnikly několik tisíc špionážních letů nad SSSR. V roce 1960 ale Sověti u Sverdlovska (dnešní Jekatěrinburg) sestřelili pilota špionážního letounu U-2 Garyho Powerse. V zajetí pak musel snášet tvrdé výslechy. Dostal desetiletý trest vězení, po dvou letech ho ale nakonec USA vyměnily za sovětského špiona a Powers se tak mohl vrátit zpět do vlasti. Dnes dostal tento pilot posmrtně třetí nejvyšší americké vojenské vyznamenání – Stříbrnou hvězdu. Při ceremoniálu ve washingtonském Pentagonu ji převzaly jeho děti.

Zdroj: ISIFA Autor: Us Air Force/Time Life Pictures/Getty Images

Velitel amerického vojenského letectva generál Norton Schwartz při slavnostní ceremonii vyzdvihl Powersovy „heroické činy a jeho věrnost Spojeným státům během klíčového období v dějinách země“. „Kapitán Powers neochvějně odmítal všechny pokusy o vylákání citlivých informací a odmítal být využit k propagandistickým účelům,“ uvedl Schwartz o Powersovi.

Na prvního máje 1960 ráno odstartoval ke svému 28. špionážnímu letu třicetiletý Francis Gary Powers. Vzlétal z americké základny u pákistánského Péšávaru. Nad Sovětským svazem měl vyfotit Bajkonur, atomové laboratoře v Čeljabinsku a základnu balistických raket v oblasti Plesecka u Petrohradu. 

Jenže misi pilot nedokončil. Sověti ho zaregistrovali už nad Afghánistánem. Odstartovaly proto letouny SU-9 i dvě stíhačky MiG-19, s úkolem špiona zlikvidovat. Nakonec ale Powerse sestřelila pozemní protiletecká obrana. Američan se katapultoval a seskočil padákem. Jenže Sovětům neutekl, zajali ho a v srpnu 1960 byl v Rusku odsouzen ke třem letům vězení a sedmi letům nucených prací. 

Jeho dcera Dee vzpomínala v rozhlasovém rozhovoru, že v době, kdy byl její otec v Sovětském svazu souzen, jí učitel vyčetl otcovo chování. „Jeden učitel mi řekl, že můj otec se měl zabít,“ řekla.

Sověti sestřelili kromě Powerse i svého pilota

Až v roce 1990 Moskva přiznala, že jedna z raket vypálených na Powerse zasáhla omylem i stíhačku MiG-19, v níž zahynul pilot Sergej Safronov. Ostatky trosek obou letounů jsou dnes v Ústředním muzeu ozbrojených sil v Moskvě.


Naději, že se vrátí do vlasti, mu přinesla až jednání v roce 1962. USA chtěly pilota vyměnit za sovětského špiona Vilyama Fishera (alias Rudolfa Abela), zatčeného v New Yorku v roce 1957. K výměně nakonec došlo 10. února 1962 na Glienickém mostě mezi západním a východním Berlínem. 

Jenže poté, co si prošel v SSSR tvrdým vězením a výslechy, neměl americký pilot klid ani doma. Powers musel podstoupit martyrium vyšetřování a psychotestů, které měly vyloučit, že je dvojí agent. Američané zjišťovali, proč neaktivoval sebedestruktivní systém letadla a sám se nezabil kyanidovou kapslí. Nakonec ale úřady uznaly, že se zachoval správně. 

Sestřelení letounu U-2 s Powersem mělo v roce 1960 politické důsledky. Americko-sovětské vztahy se rapidně ochladily. Přední představitelé obou států Nikita Chruščov a Dwight Eisenhower dokonce zrušili společnou schůzku. Incident navíc zastavil špionážní lety USA nad Sovětským svazem, urychlil ale také vývoj amerického satelitního systému Corona, který v monitorování území přelety nahradil. 

Americké špionážní lety v SSSR

Na konci padesátých let Američané zjistili, že v souboji se sovětským rivalem ztrácejí dech. „Musíme si uvědomit, že v říjnu 1957 odstartoval Sputnik I, což způsobilo jak ve vojenských, tak v civilních kruzích v Americe totální paniku, protože si všichni uvědomili, že skončila éra nezasažitelnosti území Spojených států,“ poznamenal v rozhovoru pro ČT24 historik Jaroslav Láník. USA proto vyvinuly speciální špionážní letouny U-2.  

Letouny měly velmi dobrou optiku a mohly snímat území v pásu 1200 kilometrů z výšky až 20 kilometrů. Američané posílali letadla nad sovětské území. „Získávali velice cenné informace, jak to vypadá se strategickým průmyslem protivníka,“ říká Láník. Za studené války podnikly USA nad SSSR několik tisíc špionážních letů. Na 20 letounů bylo sestřeleno a asi 130 letců se dodnes pohřešuje.


Video Rozhovor s historikem Jaroslavem Láníkem
video

Rozhovor s historikem Jaroslavem Láníkem