Roky vězněná Su Ťij převzala Nobelovu cenu míru z roku 1991

Oslo - Více než dvě desetiletí poté, co byla vůdkyni barmské opozice Su Ťij udělena Nobelova cena míru, mohla uznávaná disidentka cenu převzít a přednést v Oslu svůj dlouho očekávaný projev. Barmská politička měla cenu obdržet už v roce 1991, ale v té době byla vězněna ve své zemi vojenskou juntou. Na cenu ji tehdy navrhl československý prezident Václav Havel.

„Zprávu o tom, že mi byla udělena Nobelova cena, jsem se dozvěděla z rozhlasu. Působilo to neskutečně. Tehdy byl celý můj život neskutečný. Velmi často v dobách, kdy jsem byla v domácím vězení, jsem se cítila jak z jiného světa. Nobelova cena míru mě opět vrátila do světa normálních bytostí. Učinila mě opět skutečnou. A co je nejdůležitější, přitáhla pozornost světa k bojům za lidská práva a demokracii na Barmě. Už na nás nezapomenou,“ pronesla Su Ťij v dnešním projevu.

Su Ťij:

„Zprávy o hrůzách po celém světě slýcháme neustále. Všude jsou podkopávány základy míru. Pohrdání lidskými právy vedlo k barmským činům. K největším cílům všech lidí patří svět, kde budou mít všechny lidské bytosti svobodu.“


Politička upozornila na to, že i když Barma od loňska není v rukou vojenské junty a civilní vláda provádí reformy, odpykávají si v tamních věznicích tresty dál i političtí vězni. A všichni „vězni svědomí“ podle ní musejí být propuštěni, jinak Barma nebude moci být nikdy označena za demokratickou zemi. „Na Barmě jsou lidé stále vězněni, především ti neznámí. Stojím tu před vámi jako bývalá vězenkyně svědomí. Těch, kteří dosud nebyli propuštěni a nedostali možnost soudu, je velmi mnoho. Myslete na ně a zasazujte se o jejich propuštění,“ dodala.

„Je to bezesporu jeden z velkých okamžiků v historii Nobelovy ceny,“ prohlásil současný šéf norského Nobelova výboru Thorbjoern Jagland. „Za těch 21 let Su Ťij nejenže prokázala, že je oprávněnou držitelkou ocenění, ale stala se i morální vůdkyní pro celý svět. I když byla po většinu toho času v izolaci, její hlas byl stále víc slyšet,“ dodal Jagland.

Su Ťij
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Martial Trezzini

Barmská disidentka získala Nobelovu cenu míru 14. října 1991. Výbor tehdy oznámil, že se tak stalo za její „nenásilný boj za demokracii a lidská práva“. Su Ťij byla tehdy v domácím vězení pod dohledem vojenské junty, která odmítla uznat opoziční drtivé vítězství ve volbách, jež získala její Národní liga pro demokracii.

Su Ťij se obávala, že jí nebude dovolen návrat do Barmy

Zástupci vojenského režimu sice nebránili političce vycestovat do zahraničí, svou cestou by ale riskovala, že se do země už nebude moci vrátit. Su Ťij proto raději zůstala. Tajemník Nobelova výboru Geir Lundestad se doteď domnívá, že její strach o možný zákaz návratu do Barmy byl oprávněný.

Za Su Ťij proto převzali na formálním ceremoniálu v Oslu 10. prosince 1991 Nobelovu cenu míru její manžel Michael Aris a jejich dva synové Alexander a Kim. „Kdyby má matka byla volná, kromě poděkování by vám řekla, abyste se modlili za utlačovatele i utlačované, aby odhodili zbraně a společně budovali národ založený na lidskosti a v duchu míru,“ prohlásil tehdy Alexander.

Svět chtěl Su Ťij na svobodě, dlouho ale bez úspěchu

Mezinárodní společenství bylo znekojeno situací Su Ťij a posléze zvýšilo své úsilí o její propuštění, uplatňovalo hrozby ekonomických bojkotů a udělilo disidentce rovněž různá ocenění a vyznamenání. Bohužel ale dlouhá léta bez úspěchu. „Su Ťij by byla v mnohem větším nebezpečí, kdyby nezískala Nobelovu cenu,“ míní Jagland.

Václav Havel v italském dokumentu
Zdroj: ČT24

Su Ťij vždy podporoval také bývalý československý prezident Václav Havel, a to když bojovala proti vojenské juntě, nucené dětské práci a zavírání disidentů. Na Nobelovu cenu míru ji navrhnul právě on. „Ona je dlouhá léta v domácím vězení a jsou dokumenty o tom, jak brutálně si ona junta počíná,“ prohlásil tehdy Havel.

Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 Su Ťij zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se rovněž k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.

Su Ťij na konferenci MOP v Ženevě
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Martial Trezzini

Evropu opustila Su Ťij v dubnu 1988, kdy přicestovala z Británie do vlasti, aby se postarala o nemocnou matku. V následujícím roce se v Barmě moci chopila vojenská junta a Su Ťij pak strávila dohromady 15 let v domácím vězení. Na svobodě je od roku 2010 a teprve nedávno jí byl vystaven cestovní pas. Se svou Národní ligou pro demokracii (NLD) se Su Ťij loni zúčastnila doplňovacích parlamentních voleb, které vyhrála.