Řecko: Jednání o vládě pokračují

Atény - Řecký prezident Karolos Papulias pověřil šéfa konzervativců z Nové demokracie (ND) Antonise Samarase jako vítěze nedělních voleb sestavením nové vlády. Nejpravděpodobněji se jeví koalice ND s proevropskými socialisty z PASOKu, kteří bývali dlouhá léta rivaly. Vůdce socialistů Evangelos Venizelos po setkání se Samarasem vytvoření koalice sice podpořil, nicméně neupřesnil, zda se do ní zapojí. Na návrh kabinetu má Samaras podle ústavy tři dny. Prezident mu původně dával jen jeden, už teď je jasné, že prezidentovu přání Samaras nevyhoví. V případě, že neuspěje, měl by prezident sestavením vlády pověřit předsedu hnutí SYRIZA, které skončilo ve volbách druhé.

„Je naprosto nezbytné vytvořit vládu. Přeji si, aby vznikla dnes,“ řekl prezident po jednání s některými politickými představiteli. Samaras se setkal se všemi potencionálními koaličními partnery a podle svých vyjádření doufal, že se mu sestavení koalice v tak krátkém časovém horizontu podaří. Nepodařilo.

ND po setkání s vedením PASOKu získala podporu pro sestavování široké koalice, nikoli ale příslib socialistů, že se do vlády zapojí. Vůdce socialistů Evangelos Venizelos po jednání se Samarasem prohlásil, že „země potřebuje vládu okamžitě“, o účasti PASOK ve vládě se ale nezmínil. Na úterý Venizelos svolal jednání šéfů čtyř nejsilnějších stran, které by se pod patronátem prezidenta Papuliase na budoucím uspořádání dohodly. Samarasovo úsilí podpořila mezitím menší strana Demokratická levice (DIMAR). Podmínkou je, že kabinet zajistí nové projednání záchranného balíku, jehož poskytnutí eurozóna podmiňuje tvrdými škrty. DIMAR ve volbách získala 17 mandátů.

Neformální konzultace parlamentních stran, s cílem dojednat co nejrychleji nový kabinet, ale začaly hned po oznámení výsledků. Samaras usiloval o širokou koalici „národní jednoty“, do níž by patřila i radikální levice. Šéf SYRIZY Alexis Tsipras ale tento plán označil za směšný a spolupráci odmítl. 

Antonis Samaras a Alexis Tsipras
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Petros Giannakouris

Samaras chtěl jít do široké koalice, i s radikální levicí
   
„Jsme připraveni být silnou a zodpovědnou opozicí, která bude s to významně zasahovat do dění. A o tom jsem ujistil Samarase,“ prohlásil šéf hnutí SYRIZA po setkání s nejvyšším představitelem konzervativců. Samaras vyjádřil politování nad tím, že radikální levice odmítla spolupráci. „Potřebujeme vládu národní spásy s co největším počtem stran,“ zdůraznil šéf ND po setkání s Tsiprasem. „Věřím, že národní porozumění je pro všechny nezbytné,“ dodal.

Petr Strejček, politolog a ekonom:

„Bylo tajným i veřejným přáním, aby Nová demokracie vyhrála. Nebezpečně ale narostla podpora radikální SYRIZY, ta má v programu nedemokratické principy, ale i třeba znárodňování. Řecká levice se přeskupuje, v budoucnosti ji čekají změny.“


Venizelos podle řeckých médií trvá na tom, aby se pod záštitou prezidenta v úterý uskutečnilo jednání u kulatého stolu o příští vládě. Zúčastnit by se ho měli předsedové čtyři stran, které z nedělních voleb vyšly jako nejsilnější – PASOK, ND, SYRIZA a DIMAR. SYRIZA ale dnes jakýkoli podíl na proevropské vládě odmítla. Venizelos neupřesnil, zda bude hnutí PASOK ochotno sestavit či podpořit vládu s ND i v případě, že ostatní strany kabinet nepodpoří.

Video Události k povolebnímu jednání v Řecku
video

Události k povolebnímu jednání v Řecku

Pravicová ND a socialisté z PASOKu podporují úsporný plán, kterým Evropská unie a Mezinárodní měnový fond podmiňují poskytování záchranných půjček zabezpečujících Řecko před totálním bankrotem. Nově ale slíbili voličům a radikální levici, že požádají evropské partnery o zmírnění dopadů plánu, především odložením plnění jeho podmínek o dva roky.

Dohodnuté podmínky záchranného úvěru Řecko ale neplní a hospodářství se propadá už pátý rok v řadě. Na daních vybral stát od začátku roku o půl miliardy eur méně, než plánoval a dalších 11 má ze svých výdajů škrtnout ještě tento měsíc. Nová vláda může čekat silný protivítr - v parlamentu i ulicích. „Pokud se Syriza bude v opozici chovat jako dosud, vyvolá opět silné nepokoje. A to by mohlo vést k pádu vlády,“ prohlásil ekonom Panos Tsakloglu.

Antonis Samaras, lídr Nové demokracie:
„Dnes Řekové ukázali, že chtějí zůstat zakotveni v euru. Je to vítězství celé Evropy.“

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise:
„Mám pro Řeky jasný vzkaz: Stojíme při vás. Považujeme vás za součást eurozóny a evropské rodiny.  Jsme připraveni s vámi spolupracovat a podporovat vás v návratu ke vzestupu Řecka.“

Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí:
„Odsouhlasené reformy se budou muset dodržet. Nebude se na nich nic měnit. Proto jsme uvítali výsledky voleb, protože ukazují odhodlání k reformám a jejich vysokou důležitost.“


Hrozí bouře v ulicích?

Řecká společnost je rozdělena. Zhruba polovina voličů dala sice hlas proreformním stranám, nicméně i ti spoléhají na to, že se podaří dojednat zmírnění podmínek zahraniční pomoci. Jak v rozhovoru pro Události, komentáře upřesnil politolog Tomas Kulidakis, Nová demokracie a PASOK jsou navíc spojeny s úpadkem Řecka v posledních letech, posledních 38 let se střídaly u moci, jsou zkorumpované a Řekové si je spojují s nepopulárními opatřeními. Pokud tedy Řekům v dohledné době nedají nějakou jasnou ekonomickou výhodu, která by je dostala z ekonomického propadu, lze očekávat bouře v ulicích. Ty by podle Kulidakise posílily právě stranu SYRIZA. Kulidakis a ekonom Petr Zahradník nicméně dávají nové řecké vládě velkou šanci na to, že se jí podaří vyjednat ústupky v plnění podmínek dohody o záchranném úvěru EU.

Německo už Řekům další čas neposkytne

Německo ale nehodlá Řecku poskytnout dodatečný čas k plnění rozpočtových a reformních cílů, k nimž se Atény zavázaly v rámci letošní dohody o druhém záchranném úvěru. Řekl to zástupce mluvčího německé vlády Georg Streiter. Odmítl tak vyjádření německého ministra
zahraničí Guida Westerwelleho, který vyjádřil vstřícnost vůči očekávaným žádostem nové řecké vlády o úlevy v plnění přísných podmínek. „Je zjevné, že Řecko ztratilo čas kvůli předvolební kampani. Proto je nanejvýš nutné, aby vládu sestavilo brzy,“ prohlásil Westerwelle.

Antonis Samaras
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Petros Karadjias

Ani německá kancléřka Angela Merkelová nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s nímž souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc. Řecko už dvakrát dostalo finanční pomoc a Merkelová řekla, že pro třetí už nevidí žádný důvod.

Zástupce mluvčího německé vlády Georg Streiter:

„Nyní je rozhodující, aby trojka (zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu) byla přesvědčena, že Řecko se drží dohody a plně uskutečňuje sjednané reformy. Není doba na to, abychom dávali Řecku jakékoli úlevy. Stojíme za tím, co se dohodlo.“


Dá se předpokládat, že ND a PASOK budou tvořit základ vládní koalice, jejíž brzké sestavení si přejí a očekávají zahraniční partneři a trhy. „Vždy jsme zdůrazňovali, že Řecko patří do evropské rodiny, do unie a eurozóny. Lidi to dali jasně najevo a my jsme s jejich volbou spokojeni. Teď musíme naplnit dohodnutý reformní program a na něj navázat při podpoře růstu, pracovních míst a prosperity pro řecké občany,“ pronesl prezident Rady Evropy Herman Von Rompuy.

ND si v třísetčlenném parlamentu zajistila 129 poslaneckých míst. Koalice radikální levice (SYRIZA), která je proti pokračování razantních škrtů, má 71 zákonodárců. V koalici s třetími socialisty, kteří obsadí 33 křesel, může ND vytvořit parlamentní většinu 162 poslanců. Obě strany byly koaličními partnery již v minulosti.


Volby v Řecku
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Nikolas Giakoumidis

Extremisté chtějí pryč z eurozóny

ND zvítězila nad formací SYRIZA o pouhé 2,8 procent a má mnohem více mandátů jen díky bonusu pro vítěze v podobě 50 poslaneckých míst. Do parlamentu se také opět dostali Nezávislí Řekové, což jsou odštěpenci z ND, a dvě extremističtější formace: komunisté a neonacisté ze Zlatého úsvitu.

Všechny tři tyto strany rezolutně odmítají vládní úspory, extremisté by si přáli i opustit eurozónu. V parlamentu bude ještě se 17 mandáty Demokratická levice, která se naopak může stát partnerem vládní koalice, protože požaduje mírnou formu postupného uvolňování úspor.

Antonis SamarasVizitka pravděpodobného nového řeckého premiéra, šéfa Nové demokracie (ND) Antonise Samarase (61), jehož strana vyhrála nedělní parlamentní volby: 
     
- Antonis Samaras se narodil 23. května 1951 v Aténách. Vystudoval ekonomii na vysoké škole v Amherstu v americkém státě Massachusetts a poté získal magisterský titul na Harvardově univerzitě.
   
- Jako šestadvacetilý se stal poprvé členem řeckého parlamentu (do roku 1996), v roce 2007 byl znovuzvolen.
   
- Ve vládě usedl poprvé v roce 1998 jako ministr financí, týž rok v listopadu se stal ministrem zahraničních věcí (do února 1990). Šéfem diplomacie byl opět od dubna 1990 po dva roky. Od ledna do října 2009 byl ministrem kultury a sportu.
   
- Jako ministr zahraničí (1990-1992) zastával tvrdou linii k uznání nezávislosti bývalé jugoslávské republiky Makedonie kvůli jejímu názvu (oblast téhož jména existuje v Řecku). V dubnu 1992 byl Samaras kvůli tomuto tvrdému přístupu z vlády odvolán.
   
- V roce 1993 přispěl Samaras k rozpadu vládní koalice, když založil spolu s dalšími více pravicovými odštěpenci od ND vlastní stranu Politické jaro. Tato strana získala tehdy ve volbách roku 1993 deset křesel v parlamentu a rok nato dva mandáty v Evropském parlamentu. V následujících volbách v roce 1996 se strana do parlamentu již nedostala.
   
- V roce 2004 se Samaras vrátil do ND a v listopadu 2009 se stal jejím předsedou poté, co po historickém debaklu strany v předčasných parlamentních volbách odstoupil její šéf a expremiér Kostas Karamanlis.
   
- Sestavením vlády byl Samaras pověřen již po předchozích parlamentních volbách letos v květnu, ochotu ke spolupráci s ním dal ale najevo pouze socialistický PASOK. Takže již po jednom dni horečných jednání úkol vzdal.
   
- Samaras je ženatý a má dceru Lenu a syna Kostase. 

- V otázce finanční pomoci od EU a MMF zastával Samaras dříve odmítavé stanovisko - hlasoval proti prvnímu balíku pomoci, druhý podpořil jen velmi neochotně. Nyní ale tvrdí, že udělá vše pro to, aby se Řecko udrželo v eurozóně. Nicméně minulý týden vyjádřil názor, že současné změny v Evropě (mimo jiné po vývoji ve Španělsku) poskytují příležitost Aténám znovu otevřít jednání o rozpočtových škrtech vynucených unií a MMF.