Nový řecký kabinet má 20 ministrů

Atény – Řecký premiér Antonis Samaras jmenoval vládu, v níž je 18 z 20 ministrů z jeho konzervativní Nové demokracie (ND). Kabinet má podporu socialistů (PASOK) a Demokratické levice (DIMAR), které však do vlády své představitele nevyšlou. Klíčový post ministra financí přebírá podle očekávání nevýkonný předseda řecké národní banky Vasilis Rapanos, místopředseda ND Dimitris Avramopulos je ministrem zahraničí. Pro ustavení nové vlády v krizí zmítané zemi bylo zapotřebí dvojích voleb, nekonečného rokování politiků a v neposlední řadě velkého tlaku ze strany Evropské unie (EU). Vláda bude podle všeho žádat od cizích věřitelů dvouletý odklad pro splnění fiskálních cílů vyplývajících z dohody o zahraniční finanční pomoci.

PASOK i DIMAR daly už předem najevo, že klíčové osobnosti ze svých stran do „kabinetu národní záchrany“ nevyšlou, nicméně nominovaly dva nezávislé ministry. Zřízeny byly nové posty ministra turistiky a námořního obchodu. Právě turistika a lodní doprava jsou totiž pro Řecko stěžejními oblastmi.

Klíčoví ministři nové řecké vlády

ministr financí: Vasilis Rapanos (bývalý šéf národní banky)
ministr pro administrativní reformu: Antonios Manitakis (nezávislý, navržen DIMARem)
vnitra: Evripidis Stylianidis (ND)
zahraničních věcí: Dimitris Avramopulos (ND)
národní obrany: Panos Panagiotopulos (bývalý generál)


Rapanos sloužil na ministerstvu financí právě v době, kdy Atény přijaly euro. Nové složení ale čelí i ostré kritice, podle níž nebude trvat dlouho a vláda nebude schopná dostát svým slibům. „Nevěřím, že tato vláda provede změny, které slibovala. Myslím, že se opotřebuje rychleji než (předešlá) vláda Lukase Papadimose,“ reagovala opoziční levicová strana SYRIZA.

Na podobě nové vlády se vedle DIMARu dohodla vítězná Nová demokracie i s levicovým hnutím PASOK. Přitom právě ND a PASOK se přetahovaly o vládu zhruba posledních čtyřicet let. Jsou to tytéž strany, jimž je přičítána hospodářská krize i drastická úsporná opatření a korupční kauzy. Otázka je tak nasnadě – proč se tyto strany vracejí k moci a jakou mají šanci vládnout?

Samarasova vláda bude žádat odklad pro splnění fiskálních cílů

Nová řecká vláda bude žádat od mezinárodních věřitelů dvouletý odklad pro splnění fiskálních cílů vyplývajících z dohody o zahraniční finanční pomoci, která zachraňuje Řecko před bankrotem. Podle chystaného programového prohlášení budou Atény také chtít nad rámec dosavadních úmluv zmírnit dopady úspor na nezaměstnané a omezit propouštění ve státním sektoru.  

Předvolební průzkumy ukazovaly, že levicová SYRIZA je na možné vítězné vlně. Podporovala vizi Řecka v eurozóně, avšak slibovala se postavit radikálním škrtům ve výdajích, jak nařizoval Brusel. Takovýto postup by ale podle Bruselu znamenal hrozbu pro řecké členství v euroklubu. A tak pravděpodobně řada voličů se skřípajícími zuby a za doprovodu bruselských hlasů v uších hodila svůj lístek Nové demokracii, jenž nakonec volby vyhrála.

Alexis Tsipras
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Kostas Tsironis

Nová vláda je však postavena před těžký úkol. Je vysoce pravděpodobné, že země bude dodržovat závazky tak, aby mohla nadále čerpat pomoc. Nicméně voličům bylo slíbeno přehodnocení podmínek pro půjčky a jisté povolení opasků, což by se řeckému národu velice líbilo. Berlín ale stále trvá na tom, že Řecko musí dostát svým závazkům. Už teď se však hovoří o různých možnostech, jak Řecku ulehčit. Jednou takovou je například rozložení škrtů do více období, aniž by se musely měnit podmínky záchranného úvěru.

Miltiadis Varvitsiotis, Nová Demokracie

„Myslím, že Evropa nám přihlíží a naslouchá, takže pokud budeme vysílat správné signály, budeme vítáni. … Neříkáme, že se nebudeme držet svých závazků, jen chceme pozměnit některé části dohody, protože nás nevedou ke stabilitě, ale táhnou nás spíše k zemi.“ 


Řecko balancuje na hraně ledovce

Půda pod nohama Samarasovy vlády není příliš pevná. Jakmile se jí totiž nepovede určitých ústupků na půdě Bruselu, okamžitě se to projeví na půdě domácí. V opozici totiž bude slyšet SYRIZA, která je schopna mobilizovat masy proti případným pokračujícím úsporám. Důvěra vložená do nové vlády tak bude velmi rychle pryč a bude to v podstatě znamenat její konec. 

Obě levicové strany navíc nechtějí do Samarasovy vlády poslat své lidi. Pravděpodobně doufají, že se tak vyhnou zodpovědnosti za nepopulární škrty. To však na důvěře nové vládě nepřidá. Tak jako tak, nyní má v Řecku kdo vzít za otěže.