Na Špicberky míří čeští vědci

České Budějovice - K vědecké stanici na Špicberkách se vydává osm ekologů z Jihočeské univerzity (JČU). Na nejsevernější výspě Evropy, vzdálené jen asi tisíc kilometrů od pólu, se během léta vystřídá na 50 expertů a studentů. Stejným směrem se chystá vydat i expedice geologů z Akademie věd.

Mají před sebou 3 000 km dlouhou cestu. Teploty jen málo nad nulou, led, bílé noci. Vědci z jižních Čech vyrážejí na jednu z nejsevernějších výzkumných základen Evropy - na sever Špicberk.

„To je takový celosvětový trend zjišťování, jak je život schopný se adaptovat na extrémní podmínky,“ tvrdí Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě (JČU).


Výzkumná expedice na Špicberkách
Výzkumná expedice na Špicberkách

Osm ekologů vyráží napřed, aby základnu připravili

„To je v podstatě taková normální chata, jako když jedete na Sázavu. Není tam elektrika, jsou tam kamna na dřevo, takže takovej spartánskej život,“ říká Jan Kavan, pracovník Centra polární ekologie na JČU.

Až do konce srpna se na základně vystřídá přes 20 vědců a téměř 30 studentů. Balí se i čtveřice geologů Akademie věd. Ti míří na polskou základnu. Měřit chtějí pohyby zemské kůry.

Letos ale vyráží na sever vedle mechanických přístrojů české výroby i moderní technika za miliony. Jen v Česku má Akademie věd 65 přístrojů na měření pohybu v zemské kůře. Kromě toho ale má podobná vlastní zařízení na stovce míst po celém světě.