Žádný hodný chlapec, ten Kaddáfí

Tripolis - Dlouhá desetiletí byl považován za šéfa „teroristického“ státu, který organizuje výbuchy a podporuje různá násilnická hnutí. To je Muammar Kaddáfí (68), jenž je u moci přes 41 let - je nejdéle vládnoucím vůdcem země na světě kromě monarchií. Pokud by padl, byla by to třetí hlava státu, kterou by smetla arabská revoluce. Někdejší americký prezident Ronald Reagan jej v roce 1986 nazval „vzteklým psem Blízkého východu“. Nicméně o 20 let později Bushova administrativa oznámila obnovení diplomatických vztahů s Libyí a od roku 2008 berou Spojené státy Kaddáfího jako partnera v jednání.

V posledním desetiletí tak libyjský vůdce není zdaleka tak radikální jako dřív - vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení a uznal odpovědnost za atentáty v Lockerbie (1988) a v Nigeru (1989), čímž dosáhl smíření se Západem. Kaddáfí sám sebe označuje za básníka a prohlašuje, že „kdyby nebyl Vůdcem s velkým V, byl by spisovatelem, literátem nebo učitelem“. 

Zabij, nebo budeš zabit. To je podle analytiků heslo libyjského diktátora Muammara Kaddáfího při postupu proti demonstrantům. Západní média se shodují, že režim je odhodlán splnit svoje výhrůžky a proti revoluci šířící se z východu země bojovat do posledního muže.

Kdo je Muammar Kaddáfí (zdroj: ČT24)

Libyjský vůdce se vztahy se světem skutečně snaží zlepšovat. Po letech odmítání souhlasil s vydáním dvou podezřelých z atentátu v Lockerbie haagskému soudu. Libye v roce 2003 uznala odpovědnost za atentát v Lockerbie, za útok na letadlo francouzské společnosti UTA v roce 1989 v Nigeru i za útok na západoberlínské diskotéce La Belle v roce 1986 a zavázala se zaplatit pozůstalým odškodné. Poté západní státy odvolaly sankce a obnovily s ní diplomatické styky. A Kaddáfí? Odsoudil útoky z 11. září v USA. 

V minulosti ale Kaddáfí podporoval různá teroristická hnutí a porušoval mezinárodní smlouvy. Kromě kauzy Lockerbie či francouzského letadla v Nigeru, Libye například v roce 1972 napadla sousední Čad. Po výbuchu na diskotéce v Západním Berlíně následovaly nálety amerického letectva na Tripolis a Benghází, při kterých zahynulo 44 lidí včetně adoptivní dcery Kaddáfího. 

Kaddáfí v době studené války udržoval výborně styky se socialistickými zeměmi, například Československo navštívil dvakrát a v roce 1978 dostal Československý řád bílého lva s řetězem. 

se narodil 19. června 1942 poblíž města Syrta v rodině berberského kočovníka. Sám k tomu jednou řekl: „Nevím, kde a kdy jsem se narodil. Možná na hřbetu velblouda.“

Dlouhá léta se tento „největší proletář světa“ či „prorok z pouště“ - jako žák egyptského prezidenta Gamála Abdan Násira - snažil prostřednictvím smluv s jinými arabskými státy sjednotit Araby, což se mu ale nepodařilo a navíc v irácko-íránské válce 1980-1988 stranil nearabskému Íránu. Poté se obrátil k Africe a zasloužil se o vznik Africké unie. 

V září 1969 stál jako 27letý v čele puče, který svrhl stařičkého krále Idríse, který se zrovna léčil v Turecku. Vyhlásil v zemi republiku a dal zestátnit všechny zahraniční podniky na zpracování a prodej ropy a vyvlastnil domácí statkáře. V roce 1973 vyhlásil tzv. kulturní a lidovou revoluci, jejímž teoretickým rámcem se stala jeho „třetí světová teorie“ (rozpracovaná ve známé Zelené knize), představa vlastní cesty, která měla být alternativou ke kapitalismu a socialismu. V březnu 1977 zavedl v zemi systém přímé vlády lidu (džamáhíríja), čehož následkem byla mj. likvidace soukromého obchodu a řemesel a hospodářský kolaps. Oficiálně nemá plukovník Kaddáfí žádnou funkci, je titulován jako vůdce libyjské revoluce. 

Ameriku podle Kaddáfího objevil Arab jménem „Emír Ká“.

William Shakespeare měl arabský původ.

Američtí Indiáni jsou původem Arabové, kteří se z Libye a Jemenu kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám odstěhovali do Ameriky.

Virus způsobující AIDS vyrobily USA.

Kaddáfí je dvakrát ženatý a má sedm synů a dceru. Ze synů je nejznámější Sajf Islám (38), vystudovaný architekt, jenž studoval i ve Vídni a Londýně. Sajf Islám založil Nadaci Kaddáfí a v říjnu 2009 byl jmenován „koordinátorem lidových výborů“, čímž se stal „mužem číslo 2“ ve státě.

Vydáno pod