Lukašenko chce otevřít brány žalářů

Minsk – Ve východoevropském Bělorusku by dnes měla proběhnout rozsáhlá amnestie. Na svobodu mají být podle oficiálních údajů propuštěny tisíce vězňů včetně stovek odsouzených nezletilých, těhotných žen a matek s dětmi. Autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka tak hodlá připomenout státní svátek Dne nezávislosti, který připadá na 3. července. Amnestie se ovšem netýká politických vězňů. Propuštění vězňů pomůže i běloruskému rozpočtu, stát tak nebude muset vězně nadále živit.

Vedle zmíněných kategorií osob se amnestie týká také kriminálníků-seniorů, invalidů nebo lidí nakažených tuberkulózou či virem HIV. Běloruský režim kvůli amnestii přijal v polovině června zcela novou zákonnou normu.

„Média v Bělorusku vydávají amnestii jako projev humanismu Alexandra Lukašenka,“ doplnil Jan Šír z institutu mezinárodních studií na FSV UK s tím, že skutečný důvod je pravděpodobně jiný. „Může to být dáno tím, že se Bělorusko nachází ve špatné ekonomické situaci a věznice má přeplněné,“ dodává Šír, podle nějž tak amnestie uleví rozpočtu běloruského vězeňství. V Bělorusku je vězněno 37 000 lidí, což je prakticky dvakrát více než ve srovnatelně velkém Česku; i české věznice jsou již nyní na maximu.

Sám Lukašenko popřel, že by byla amnestie koncipována jako politický tah, který má vyřešit dlouhodobě mrazivé vztahy mezi Minskem a Bruselem. Za těmi stojí především věznění opozičních aktivistů ze strany Lukašenkova režimu a je příznačné, že právě jich se propouštění vězňů týkat nebude. „Největší vlna represí nastoupila na sklonku roku 20010 po prezidentských volbách,“ informoval Šír. Justice tehdy poslala za mříže Lukašenkovy prezidentské protikandidáty.

Negativní vztahy mezi Běloruskem a Evropskou unií se vyhrotily letos v únoru, když EU rozšířila tzv. černou listinu nežádoucích běloruských funkcionářů a Minsk v odvetě odvolal ze zemí sedmadvacítky své diplomaty.

Video Telefonát Ondřeje Soukupa
video

Telefonát Ondřeje Soukupa