Csatáry dopaden, má ale cenu ho hnát před soud?

Budapešť – Maďaři dopadli údajného maďarského nacistického zločince Lászla Csatáryho. Tento měsíc jej objevili britští novináři, následně utekl. Nicméně maďarské úřady podle BBC zřejmě znaly jeho místo pobytu nejméně od minulého října, kdy hlavní státní zástupce pověřil experta na právní dějiny Tibora Zinnera, aby prostudoval jeho případ v maďarských soudních archivech. Podle Zinnerovy zprávy předložené po měsíčním zkoumání byl Csatáry zmíněn pouze během soudního líčení s jeho velitelem Györgyem Horváthem, který byl v roce 1944 zástupcem šéfa košické policie. Avšak o tom, jakou přesně sehrál úlohu v Košicích, panují rozpory. Zadržený při výslechu veškerou vinu odmítl, podle očekávání zatím zůstane v domácím vězení.

Policie Csatáryho zadržela dnes za úsvitu v jednom bytě. Nebylo to však na žádné ze dvou adres, které nedávno objevili v Budapešti novináři. Detektivové Csatáryho po zadržení vyslechli a poté ho umístili do domácího vězení. Byl podán podnět k jeho převozu do vyšetřovací vazby, úřady ale rozhodly, že v domácím vězení zůstane prozatím na dobu 30 dnů.

Csatáry nyní v Maďarsku čelí podezření z válečných zločinů, za což mu hrozí až doživotí. Podle prokuratury by nyní měl následovat výslech svědků, kteří žijí v Izraeli. Jejich hledání již bylo zahájeno. „Odmítl obvinění ze zločinů, která proti němu byla vznesena. Jedna z jeho obhajob byla, že poslouchal příkazy,“ prohlásil na tiskové konferenci budapešťský prokurátor Tibor Ibolya. Csatáry také uvedl, že se zadržením počítal.

Podle ředitele Wiesenthalova centra Ephraima Zuroffa je Csatáry odpovědný za deportaci 15 700 Židů z košického ghetta do nacistického koncentračního tábora v Osvětimi v květnu 1944. Přední maďarský historik zabývající se holocaustem László Karsai, jehož otec přežil holocaust, se ale domnívá, že Csatáry byl malá ryba. „Mohl bych jmenovat 2 000 lidí zodpovědných za horší zločiny,“ řekl Karsai pro BBC. „Peníze vynaložené na dopadení lidí jako on by byly utraceny lépe v boji proti propagandě těch, kdo dnes tak vehementně holocaust popírají.“ 

Transport do Osvětimi
Zdroj: EPA/ISIFA

V jednom svědectví v rámci soudního líčení s Horváthem byla zmíněna mimořádná Csatáryho krutost. Maďarský lidový soud v roce 1945 Horvátha odsoudil k smrti za stejné zločiny, ze kterých je nyní viněn Csatáry. Rozsudek byl prezidentským dekretem v roce 1946 zmírněn na trest doživotního vězení. Ze 400 rozsudků smrti, které maďarské lidové soudy vynesly za válečné zločiny, bylo vykonáno 181. 

Tibor Zinner

„Existují tři možné další postupy,“ řekl Zinner. „Vydat Csatáryho na Slovensko, požádat Slovensko o veškerou jeho dokumentaci a zahájit soudní řízení s ním v Maďarsku, nebo nechat věci jít svou cestou. Je mu přece jen 97 let. Nechci rozhodně nijak hájit zločiny proti lidskosti, ale to, co dělá Zuroff, je prostě cirkus.“ 

Karsai se i přes svou kritiku „lovců nacistů“ domnívá, že důkazní materiál proti Csatárymu by měl být zevrubně prozkoumán. Košické ghetto existovalo měsíc a je neobyčejně dobře zdokumentováno v košickém archivu i v dokumentaci k Horváthově případu v Maďarsku. Podle experta by dalším možným postupem mohlo být prozkoumání Csatáryho dřívější působení během války, kdy byl v roce 1941 policistou v maďarském Kecskemétu, v roce 1942 v srbské Subotici a od roku 1943 v Košicích.

Koncentrační tábor v Osvětimi
Zdroj: EPA/ISIFA

Csatáry (97) působil jako šéf maďarské policie v košickém ghettu, jímž prošlo na 15 700 Židů. Část zahynula přímo tam, většina ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim v Polsku. Předtím v roce 1941 údajně sehrál „klíčovou“ roli v deportaci 300 Židů z Košic na Ukrajinu, kde byli zabiti.

Po válce byl Csatáry v nepřítomnosti v bývalém Československu za válečné zločiny odsouzen k trestu smrti. V roce 1949 se ale dostal pod falešným jménem do Kanady. Vydával se tam za jugoslávského občana a vystupoval pod jménem Csizsik. V roce 1955 získal kanadské občanství. Živil se jako obchodník s uměním. V roce 1995 se však o něj znovu začaly zajímat imigrační úřady, a to kvůli tomu, že jim sdělil falešné údaje o své národnosti a neuvedl informace o své spolupráci s nacistickými okupanty. V roce 1997 mu kanadské úřady občanství odebraly. Než ale mohl být deportován ze země, sám Kanadu opustil.

Francouzský historik a „lovec nacistů“ Serge Klarsfeld označil Csatáryho dopadení za „úlitbu“ veřejnosti, souzen podle něj ale nebude. Klarsfeld, předseda Sdružení synů a dcer deportovaných francouzských Židů, již dříve uvedl, že maďarská konzervativní vláda možná vůbec nechce Csatáryho postavit před soud.

Případem Csatáryho by se mohl zabývat slovenský soud

Slovenská židovská obec soudí, že případem Csatáryho by se mohly zabývat slovenské soudy. Ministerstvo spravedlnosti reagovalo, že zatím zjišťuje okolnosti případu. Csatáry byl v Košicích v roce 1948 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Sitár soudí, že pravomoc rozhodnout by měla patřit slovenským soudům, a překážkou by podle něj nemusela být ani skutečnost, že Košice byly za války součástí maďarského království. Upozornil ale, že nejprve bude potřebné vyřešit řadu otázek, včetně potvrzení státní příslušnosti Csatáryho.

Edita Šalamonová, poslední žena, která přežila hrůzy košického ghetta, o Csatárym:

„Byl stejný jako Mengele. Totéž. Vidím ho před sebou. Vysoký, švarný mládenec v holínkách, rajtkách… a pořád s holí v ruce.“

České ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že nemá informace, že by na Csatáryho byl v Česku vydán zatykač. Případné vydání by tak prý bylo na úvaze příslušného soudu. Úřad rovněž nemá údaje, zda bylo odsouzení již promlčeno.

Reportáž Ladislava Kerekeše (zdroj: ČT24)
Vydáno pod