Evita, žena, která vytvořila kult osobnosti manžela i ten svůj

Buenos Aires – Žena, která dokázala ze svého muže vytvořit ikonu, se navždy zapsala do srdcí nejen mnohým Argentincům. Evita Perónová dokázala exemplárně skloubit roli první dámy a charitativní činnost stejně jako boj za práva žen. Svému manželovi, argentinskému prezidentovi Juanu Domingu Perónovi, pomohla vytvořit kult osobnosti. V pouhých 33 letech 26. července 1952 podlehla rakovině, nicméně mezi Argenticci její odkaz stále žije. Při příležitosti 60. výročí Evitina úmrtí ozdobila tvář první dámy také bankovku v hodnotě 100 pesos. Někdejší první dáma Argentiny se tak stala vůbec první ženou zobrazenou na národní měně.

„Stojíme před výjimečným mužem, vůdcem dělníků, vůdcem samotné vlasti, protože Perón je vlast a kdo není s vlastí, je zrádce,“ podporovala na mítinku jako manželka v roce 1949 Peróna, což bylo ve své době velkou novinkou. Kromě sociálního státu tak pomohla svému muži vybudovat kult osobnosti, v němž ho ikonizovala jako někdejšího profašistického pučistu, který jako argentinský prezident poskytl azyl i nacistickým zločincům.  

Evita se nicméně v roce 1919 narodila jako nemanželské dítě a svoji cestu k pozici první dámy snadnou rozhodně neměla. Už v 15 letech utekla z domova do Buenos Aires, kde se živila nejprve jako herečka v divadle či modelka. Popularitu si vydobyla zejména jako hlasatelka a herečka v rozhlase.  

Pomohla založit odbory, pak si vzala vdovce

V roce 1943 stála u zrodu první argentinské odborové organizace pracovníků v rozhlase a následující rok v lednu se seznámila s tehdy sedmačtyřicetiletým vdovcem, šéfem nového Úřadu práce a sociální péče Juanem Perónem. Argentina roku 1944 žila v sociálním varu. Půl roku po převratu, jehož se účastnil i Perón jako jeden z šéfů profašistické Skupiny sjednocených důstojníků, nabývalo na síle odborové hnutí, jež v roce 1946 vyneslo v prezidentských volbách do čela země Peróna.  

K jeho popularitě v nejvyšším úřadu v zemi mu Evita značně napomohla. Možná i díky tomu nechal její manžel vybudovat u Buenos Aires město Evita s půdorysem ve tvaru jejího profilu. Pomohla argentinským ženám získat v roce 1947 volební právo a fakticky se stala spoluvládkyní země. Největší popularitu si ale získala jako zakladatelka a předsedkyně Nadace Eva Perón, která od roku 1948 stavěla nemocnice, azylové domy, školy i rekreační zařízení a poskytovala příspěvky na bydlení či stipendia. Na poslední cestě národní hrdinku doprovázely na dva miliony lidí.

Takzvaný peronismus (též justicialismus - od španělského justo - spravedlivý) zdůrazňoval sociální rovnost, pořádek ve státě zajišťovala armáda a důležitá národní odvětví byla znárodněna. Perón zreorganizoval Stranu práce (některé odborové předáky dal zavřít), z níž vznikla Perónistická strana (dnes Justicialistická strana, jejímž předsedou býval i manžel současné prezidentky a exprezident Néstor Kirchner).


Velkou popularitu si posmrtně získala díky muzikálu Evita od Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice, který byl později pod stejným názvem zfilmován se zpěvačkou Madonnou v hlavní roli.